Jak tehdy upozornil deník The New York Times, o největší obecní bankrot v americké historii šlo také z hlediska výše dluhu. Podle tehdejšího odhadu manažera Detroitu pro mimořádné situace Kevyna D. Orra činil tento dluh 19 miliard až 20 miliard dolarů. Pro Detroit to byla bolestná připomínka toho, jak ohromujícím vzestupem a pádem si toto město ve své historii prošlo.

Detroit expandoval ohromujícím tempem v první polovině 20. století s příchodem automobilového průmyslu a v posledních desetiletích se podobně pozoruhodným tempem zase zmenšil. Město s 1,8 milionu obyvatel v roce 1950 obývalo v roce 2013 už jenom 700 tisíc lidí, v důsledku čehož se desítky tisíc budov, pozemků a ulic proměnily v opravdové město duchů: budovy i pozemky byly opuštěné, ulice potemnělé, protože nebyl žádný důvod, proč by měly v noci svítit.

Zdroj: Youtube

Proč se vlastně tato automobilová metropole, jejíž bouřlivý rozvoj inspiroval zřejmě i prvního československého prezidenta Tomáše Garriguea Masaryka v jeho podpoře domácí české automobilové produkce, dostala do tak bezprecedentního stavu? Analytici The New York Times našli několik pravděpodobných stěžejních příčin.

Závislost na jediném odvětví

První z nich bývá často zmiňována právě i v souvislosti se současným českým průmyslem. Jde o přílišnou závislost na jediném průmyslovém odvětví, a sice na oné výrobě automobilů. Právě ta podnítila od 20. let minulého století prudký růst města, díky němuž se Detroit stal čtvrtým největším městem v zemi.

Lidé tam přicházeli za prací pro velkou trojku automobilových společností: Ford, General Motors a Chrysler. Jenže kolem roku 1950, v době, kdy bylo město na vrcholu, začaly právě tyto automobilky své podniky restrukturalizovat, čímž se naplno vyjevilo riziko toho, že se město ve svém rozvoji spolehlo jen na jedno odvětví.

Martin Luther při pochodu za občanská práva v roce 1963 ve Washingtonu
Vražda Martina Luthera Kinga: Stačil jeden výstřel. Případ dodnes budí pochyby

„Nejprve došlo k decentralizaci. Kvůli tlaku odborů a také kvůli tomu, že bílí a černí zaměstnanci odmítali pracovat bok po boku, se začalo v továrnách stávkovat, na což výrobci reagovali tím, že začaly stavět další provozy na předměstích a v sousedních státech, aby v případě protestu v jedné továrně mohli pokračovat jinde,“ uvádí The New York Times s odkazem na esej Thomase J. Sugrue Motor City: Příběh Detroitu.

Rozšiřováním továren se zprvu rozšiřovaly i pracovní příležitosti, ale když pak začal průmysl experimentovat s automatizací a nahrazovat dělníky na montážních linkách strojními zařízeními, zmizely desítky tisíc pracovních míst. Zprvu dynamicky se rozvíjející průmysl navíc zažil v 70. letech minulého století propad v souvislosti s tehdejší energetickou krizí, po níž přišla v 80. letech ekonomická recese. Další propad zisků umocnila zahraniční konkurence.

Paralyzující rasové napětí

K postupnému vylidňování centra Detroitu neblaze přispělo také rasové napětí, které začalo ve městě sílit od 40. let 20. století, kdy se do města začali stěhovat černí obyvatelé amerického jihu hledající práci v automobilových provozech. V okamžiku, kdy jejich migrace zintenzivnila, se bílí příslušníci střední třídy začali stěhovat na nově budovaná předměstí.

„Během 50. let ztratilo město 363 tisíc bílých obyvatel a získalo nově 182 tisíc černých obyvatel. V roce 1950 činil podíl černochů v populaci 16 procent, zatímco v době nepokojů v roce 1967 se rozrostl na třetinu,“ uvádí The New York Times s tím, že v současnosti představují lidé černé pleti asi 82 procent obyvatel města.

Opuštěná detroitská parkoviště pohlcují graffitiOpuštěná detroitská parkoviště pohlcují graffitiZdroj: Wikimedia Commons, Andrew Amistad, volné dílo

Zmíněné nepokoje, zvané též detroitská rebelie, představovaly jednu z nejkrvavějších a nejničivějších sociálních vzpour v historii USA. Detroitská černošská komunita, pociťující neustálou šikanu a rasismus ze strany policie, se 23. července 1967 otevřeně vzbouřila poté, co se policie rozhodla zatknout sobotní večerní návštěvníky baru bez licence, kteří tam zapíjeli návrat svých dvou druhů z vietnamské války.

Policejní zásah následně vyvolal pětidenní vzpouru spojenou s rozsáhlým ničením majetku a s erupcí pouličního násilí. Nepokoje, které nakonec musela potlačovat i Národní garda, si vyžádaly 43 mrtvých, 1189 zraněných, přes 7200 zatčených a více než 400 zničených budov. Rozsah škod nebyl překonán ani při obdobné revoltě v roce 1992 v Los Angeles.

Dne 8. února 1968 zastřelila americká policie v Orangeburgu tři tamější studenty a dalších bezmála 30 v hromadné salvě zranila. Smrtelný incident se stal jedním z významných milníků v historii boje za rasovou rovnoprávnost. Na snímku protestující studenti
Masakr v Orangeburgu: Nejdřív zněla známá píseň, pak byla slyšet střelba a křik

„Po těchto nepokojích se už Detroit nedokázal odrazit,“ uvádí detroitský historik Kevin Boyle. Středostavovské obyvatele, prchající z centra města, následovaly i firmy, které v nich měly své hlavní zákazníky. Tisíce domů zůstaly opuštěny a městská populace začala klesat.

Podle detroitského reverenda Charlese Williamse II. se pro zmírnění mezirasového napětí ve městě udělalo v průběhu let jen málo a stále je to problém, který brzdí snahu o ekonomický pokrok. „Je tam hluboká a upřímná nenávist. Lidé ve městě se naučili nevěřit těm na předměstí a lidé na předměstí nevěří těm ve městě,“ uvedl pro The New York Times.

Zdroj: Youtube

Chybějící veřejná doprava a korupce

K tomuto rozdělení přispěla i veřejná dopravní politika, kterou domovské město automobilového průmyslu zaměřilo na podporu automobilové kultury a spíše než do systému veřejné dopravy investovalo do výstavby silnic a dálnic.

„Ačkoli existuje autobusová doprava, je považována za nespolehlivou,“ uvedl pro The New York Times Williams.

Kolejová doprava za podle něj obhospodařuje jen West Grand Boulevard, tedy oblast, v níž v současnosti probíhá největší rozvoj, ale ne ostatní části města. „Je to skoro jako dva Detroity. Na jedné straně West Grand Boulevard, na druhé chudoba,“ říká Williams. Detroitský tendr na dodávku šesti souprav tramvají pro novou pětikilometrovou trať mimochodem vyhrála v roce 2014 česká firma Inekon.

Do budovy, z níž se kouří, vrazila podle fotografa krátce předtím ukradená dodávka, jež posloužila jako beranidlo, aby se dal vyrabovat obchod v budově
Den, kdy se z Los Angeles stalo peklo. Tehdejší ulice se změnily v brutální svět

Protože v Detroitu nevznikl fungující způsob veřejné dopravy, neměli tu černí a bílí obyvatelé v posledních několika desítkách let možnost cestovat bok po boku jako v jiných městech, což je promarněná příležitost ke zmírnění rasového napětí.

„Je rozdíl, když musíte cestovat ve vagónu metra nebo autobusu s lidmi, kteří jsou různých ras a různých etnik, různého věku a různých tříd. Vytváří to pocit spojení, i když je to jen povrchní,“ uvedl historik Boyle.

Opuštěné divadlo v DetroituOpuštěné divadlo v DetroituZdroj: Wikimedia Commons, Rick Harris z Toronta, Ontario, Kanada, CC BY-SA 2.0

Na neblahém vývoji města se podepsali také někteří jeho představitelé náchylní ke korupci, kteří řadu výše naznačených hluboce zakořeněných strukturálních problémů odmítali řešit, často z osobních zištných důvodů.

Rozloha města

V důsledku všech výše uvedených faktorů se město v novém tisíciletí rychle vylidňovalo, čímž se snižovaly jeho příjmy z daní, ale náklady na městské služby a na všechny ostatní investice spojené s městem zůstávaly, protože jeho rozloha se nijak nezmenšovala.

Celková plocha Detroitu tvoří podle The New York Times více než 360 kilometrů čtverečních (pro srovnání – Praha má se svým půldruhým milionem obyvatel něco přes 496 kilometrů čtverečních, druhé nejlidnatější české město Brno něco přes 230, pozn. red.) a o tuto oblast je třeba se neustále nějak starat.

Mnohé domy v Detroitu se už začínají vysloveně rozpadatMnohé domy v Detroitu se už začínají vysloveně rozpadatZdroj: Wikimedia Commons, PDru2014 z Detroitu, CC BY 2.0

Detroitské úřady proto po bankrotu řeší problém, jak celé město zmenšit, což je komplikované, protože se vylidňuje střídavě napříč jednotlivými čtvrtěmi a ulicemi, nelze tedy úplně jednoduše sloučit a odepsat (nebo jinak využít) prázdné pozemky a zchátralé domy.

V letech 2010 až 2019 vyrostlo v Detroitu více než 700 nových bytových domů. S důsledky bankrotu se ale bývá světová automobilová metropole vyrovnává dodnes.