Bašír vládne Súdánu od roku 1989 a znovu byl zvolen letos na dalších pět let. Zatykače z let 2009 a 2010 se vztahují k událostem v západosúdánském Dárfúru. Kvůli násilí, které tam začalo roku 2003, zemřelo 300.000 lidí a domovy opustily až tři miliony osob.

Podle jihoafrických sdělovacích prostředků se na soud v Pretorii obrátila nevládní skupina ochránců lidských práv Litigation Centre se žádostí o zatčení súdánského prezidenta. Soudce dostal od státu tři hodiny na to, aby připravil argumenty k této žádosti. Soud se sejde v nejbližších hodinách a má rozhodnout, zda bude Bašír zatčen. Litigation Centre se v urgentní žádosti na soud obrátil, jakmile ICC vyzval Jihoafrickou republiku, aby Bašíra zadržela.

Zaujatost vůči africkým politikům

Jihoafrické sdělovací prostředky upozorňují, že orgány Africké unie už v minulosti odmítly výzvy ICC týkající se Bašíra, protože obviňují soud ze zaujatosti vůči africkým politikům. Loni ICC kvůli tomu stáhl obvinění proti keňskému prezidentovi Uhuruovi Kenyattovi. ICC ho chtěl soudit kvůli vyvolání etnických nepokojů po volbách v roce 2007, ale nezískal v předběžném šetření dostatek důkazů, údajně kvůli neochotě Keni spolupracovat. Kenyatta měl být první sloužící hlavou státu, jež měla stanout před ICC.

Bašír od vydání zatykače jezdil jenom do zemí, které buď nepřistoupily k ICC, nebo ho odmítly zatknout. JAR se k ICC připojila. Elise Kepplerová z Human Rights Watch řekla, že „jestliže JAR přijme Bašíra na svém území a nezatkne ho, poškodí svou pověst v otázce ochoty stíhat osoby za těžké zločiny". „JAR má jako člen ICC povinnost spolupracovat při Bašírově zatčení," řekla. Prezident v dubnu po vlně protestů na poslední chvíli zrušil cestu do Indonésie na summit afrických a asijských vůdců.

Súdánské sdělovací prostředky v sobotu ohlásily, že Bašír s delegací odletěl do JAR. Mezi účastníky summitu dnes ale viděn nebyl, a kde se právě nachází, není jasné.