1. Perestrojka a glasnosť 

Dva nejznámější termíny, které jsou s obdobím Gorbačova v čele SSSR (1985-1991) spojeny, se ve většině jazyků nepřekládají. V Československu se překládala jen perestrojka, jako přestavba. Tedy pokus naroubovat na komunistické hospodářství částečně tržní principy.

Podobně to bylo s glasností. Šlo o částečnou demokratizaci totalitního systému. Ve volbách bylo možné si vybrat z několika „povolených“ kandidátů. Omezena byla cenzura, především při informování o zločinech stalinismu. Jak ale uvádí historici, například Oldřich Tůma, uvolnění společnosti se Gorbačovovi neplánovaně vymklo z rukou. I v SSSR vyvolalo nacionalistické tendence, které přinesly rozpad Sovětského svazu na konci roku 1991. Tedy něco, co Gorbačov neplánoval.

2. Odzbrojení a ukončení studené války 

V době, kdy Gorbačov v roce 1985 nastupoval k moci, bylo vzájemné zničení zemí na obou stranách Železné opony v případě použití raket středního doletu otázkou několika minut. Už v říjnu 1986 setkání Gorbačova s amerických prezidentem Ronaldem Reaganem na Islandu přineslo dohodu o omezení nejnebezpečnějších druhů raket.

Dohodou s USA se chtěl Gorbačov také vyhnout „uzbrojení“. Slabá ekonomika SSSR nestačila tempu zbrojení USA. Odzbrojovací trend pokračoval i v příštích letech a vyvrcholil odchodem sovětských vojsk ze střední Evropy po roce 1990.

close UZAVŘENO. Reagan s Gorbačovem podepsali smlouvu o omezení jaderných zbraní. Cesta k ní začala schůzkou na Islandu. info Zdroj: ČTK/ AP zoom_in UZAVŘENO. Reagan s Gorbačovem podepsali smlouvu o omezení jaderných zbraní. Cesta k ní začala schůzkou na Islandu.

3. Pád komunismu ve střední Evropě 

Gorbačov pád komunistických režimů ve střední Evropě nepodporoval. V Československu dokonce velmi silně. Jeho návštěva v roce 1987, kdy byl v Praze nadšeně vítán, skončila velkým zklamáním. Gorbačov tehdy podpořil husákovský normalizační režim a ani slovem neodsoudil okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968.

Na druhé straně, v roce 1989, kdy se nejdříve Polsko a Maďarsko a pak i NDR a Československo rozhodly jít cestou demokracie, odmítl uplatňovat Brežněnovu doktrínu – právě na jejím základě SSSR a jeho spojenci okupovali v srpnu 1968 demokratizující se Československo. Podobně jako u odzbrojení tím chtěl pro SSSR ušetřit ekonomické prostředky, jichž se Sovětskému svazu nedostávalo. Přechod střední Evropy k Západu však nepředpokládal.

4. Nekrvavý rozpad Sovětského svazu 

Nedá se říci, že by Gorbačov neměl žádnou krev na rukou. Snahy pobaltských národů o samostatnost se nejdříve rozhodl potlačit použitím síly. Pak ale nakonec ustoupil. V závěrečné fázi, po porážce puče z léta 1991, už rozpadu SSSR nekladl odpor.

5. První sympatický sovětský politik 

Gorbačov byl prvním sovětským politikem, který vzbuzoval nefalšované sympatie i u nekomunistické části západní veřejnosti. Zasloužila se o to i jeho žena Raisa, se kterou tvořili první západně vypadající pár v čele Sovětského svazu. „Gorbymánie“ neopustila Západ ani po začátku 90. let. Mezi obyvateli SSSR tehdy už ale Gorbačovova popularita upadávala.

Michail Gorbačov se už nikdy potom v Rusku populární postavou nestal, byť u části prodemokratické veřejnosti požíval značné autority. A to i díky podpoře nezávislé žurnalistiky. Byl spoluvlastníkem liberálních nezávislých novin Novaja Gazeta, které svým jménem bránil ještě na počátku války proti Ukrajině před persekucemi putinovského režimu. 

close Michail Gorbačov i jeho žena Raisa působili oproti předchozí moskevské garnituře bezprostředněji, srdečněji a sympatičtěji info Zdroj: Wikimedia Commons, Bundesarchiv, Bild 183-1989-1007-433, CC-BY-SA 3. zoom_in Michail Gorbačov i jeho žena Raisa.