Ilegální běženci přistávají v přetížených bárkách na Kanárských ostrovech s neměnnou pravidelností. Jejich konečným cílem je evropský kontinent.
Z velké části jde o rybáře, kteří opouštějí své domovy, protože je moře u břehů západní Afriky už nedokáže uživit.
Také Senegalec Ale Nodye, který ještě před nedávnem pravidelně vyjížděl na moře, tak jako jeho otec i děd, říká, že v posledních šesti letech si už nedokázal rybolovem vydělat.
Vstoupil proto spolu s dalšími 87 běženci na loď, která směřovala ke břehům Kanárských ostrovů. Doufal, že se mu odtud podaří dostat se ilegálně do Evropy.
Plavba však nedopadla podle jeho představ. Sedmadvacetiletý Ale Nodye i jeho „spolucestující“ byli ostrovními úřady uvězněni a posléze deportováni.
Svých snů dostat se na evropský kontinent se však mladý Senegalec nevzdává.
„Chtěl bych se zase stát rybářem, v Evropě je lepší život než u nás, tady je moře už bez ryb,“ cituje Nodyeho deník The New York Times.
Početné flotily ze zemí Evropské unie, Číny a Ruska, přivedly spolu s domácím rybolovem život ve vodách Atlantického oceánu u břehů severozápadní Afriky prakticky ke kolapsu.
Migrace Afričanů do Evropy je tak přímým důsledkem zdvojnásobení objemu evropského rybolovu v těchto vodách, zaznamenaného v posledních letech.


Riskují své životy


Jen v loňském roce se pokusilo dosáhnout pobřeží Kanárských ostrovů 31 tisíc Afričanů. Podle OSN šest tisíc z nich zemřelo nebo zmizelo beze stopy.
Jednání o regulaci rybolovu mezi Evropskou unií a Afrikou běží od roku 1979. Světová organizace odhaduje, že africké vody jsou vyloveny ze tří čtvrtin, což je hodnota ležící na hranici zachování životav moři.
„Velký zájem o rybí maso zcela ignoruje realitu,“ říkák problému Pierre Chovancez Francouzského institutu pro výzkum a rozvoj.
Zpráva Evropské komiseuvádí, že rybolovv této oblasti živí na 200 tisíc lidí.