„Rusko válku nezačalo, ale ukončuje ji,“ napsala nedávno na svůj Facebook Maria Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí. Podle ní je současná ruská invaze na Ukrajinu součástí širšího konfliktu na Donbasu, který už trvá léta a za nějž je podle ní odpovědná Ukrajina.

Podobně argumentoval na začátku ruské ofenzivy i ruský prezident Vladimir Putin, který ji falešně zdůvodňoval jako „akt sebeobrany v souladu s článkem 51 Charty OSN“. Zacharová také tvrdila, že Ukrajina plánovala „systematické vyhlazování obyvatel Donbasu“. Stejný příběh šíří podle týmu německé veřejnoprávní stranice Deutsche Welle, ověřujícího fakta, také ruská státní televize RT.

Přechod hranice z Ukrajiny na Slovensko přes hraniční přechod Ubla
FAKENEWS: Černoši z Ukrajiny? Slovenská policie vysvětluje situaci na hranicích

„Obě prohlášení Zacharovové jsou nepravdivá. Současný ozbrojený konflikt začal, když ruské jednotky vstoupily 24. února na Ukrajinu, k čemuž došlo krátce poté, co Putin během televizního projevu oznámil ‚zvláštní vojenskou operaci‘ na Ukrajině. Rusko zahájilo boje a se vstupem na ukrajinské území spustilo pokračující eskalaci,“ uvedla Deutsche Welle.

Druhé tvrzení mluvčí ruského ministerstva zahraničí je rovněž nepravdivé: O tom, že by na Donbasu docházelo k „systematickému vyhlazování“, neexistuje žádný důkaz.

Kde vzal konflikt počátek

Na tom, kdo vyprovokoval začátek konfliktu v roce 2014, se Ukrajina a Rusko dlouhodobě neshodnou. Vypukl koncem roku 2013 poté, co tehdejší ukrajinský prezident Viktor Janukovyč odmítl podepsat asociační dohodu s Evropskou unií. Následovaly prozápadní demonstrace, pojmenované podle kyjevského náměstí Nezávislosti (Maidan Nezalezhnosti) jako Majdan či Euromajdan. Když se tehdejší ukrajinské bezpečnostní složky Berkut pokusily demonstranty násilím rozehnat, přerostly proevropské protesty v protivládní.

Ukrajinský parlament se je pokusil v lednu 2014 potlačit pomocí schválení nových zákonů výrazně omezujících občanské svobody. O několik dní později následoval útok protestujících na parlament a masové násilné střety mezi demonstranty a policií. Během těchto střetů bylo během pár dnů zabito přes sto lidí a situace v Kyjevě se změnila v bojiště. Janukovyč nakonec uprchl 22. února 2014 před demonstranty do Charkova, odkud pokračoval do Ruska, ukrajinský parlament podpořil usnesení o jeho odvolání a v předčasných volbách byl za prozatímního ukrajinského prezidenta zvolen Oleksandr Turčynov. Moci se ujala prozatímní vláda Arsenije Jaceňuka.

Ukrajinští vojáci hlídkující na kontrolním stanovišti u linie dotyku s proruskými separatisty
Stát Ukrajina prý neexistuje kvůli neuznání hranic. Osm let stará lež opět ožila

Následovalo obsazení Krymu, které provedli vojáci v zelených uniformách, ale bez insignií. Oficiální vládní ruští představitelé v té době tvrdili, že tyto jednotky nejednají na příkaz Kremlu, ale mnoho západních pozorovatelů o tomto tvrzení pochybovalo.

Ještě téhož roku se na okupovaném poloostrově konalo referendum o připojení k Ruské federaci. Většina voličů hlasovala pro, čímž se otevřela cesta k ruské anexi. Evropská unie i ukrajinský parlament však označily krymské referendum za nelegitimní s tím, že došlo k narušení ukrajinské suverenity ruskými jednotkami. Zhruba v téže době začalo Rusko podporovat separatistická hnutí ve východním ukrajinském regionu Donbas, na což Kyjev reagoval vojenskou akcí.

O bodu, v němž se tento konflikt změnil v totální válku, se zúčastněné strany přou. Sporné oblasti Doněck a Luhansk se ještě v roce 2014 prohlásily za „lidové republiky“. Moskva je uznala za nezávislé letos 21. února, jen pár dní před svou vojenskou invazí. Když ruské jednotky 24. února 2022 překročily hranici východní Ukrajiny a vstoupily na ukrajinské území, přerostl konflikt v mezistátní válku.

Plánování genocidy? Neexistují pro to žádné důkazy

Maria Zacharovová ve svém facebookovém příspěvku také zopakovala častý ruský argument, že ve válce na východě Ukrajiny bylo zabito od roku 2014 nejméně 13 tisíc lidí a že dochází k „systematickému vyhlazování obyvatel Donbasu“.

„Neexistují žádné důkazy, které by prokazovaly, že dochází k systematickému vyhlazování civilního obyvatelstva. Monitorovací mise OBSE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě), působící na Ukrajině od roku 2014, žádné důkazy o masovém cíleném zabíjení civilistů v oblasti Donbasu nenašla. Ani ruské ministerstvo zahraničí neposkytlo dosud na podporu svého tvrzení, že obyvatelé východní Ukrajiny jsou vystaveni systematickému vyhlazování, žádný důkaz,“ konstatuje Deutsche Welle.

Neaktuální záběry letadel účastnících se nad Moskvou oslav Dne vítězství. V současnosti se však začaly na Twitteru sdílet jako záběry z bojů na Ukrajině, varuje BBC
FAKENEWS: Údajné záběry z Ukrajiny pocházejí často odjinud, varuje BBC

Z porušování lidských práv, jako je mučení a znásilňování vězňů, k čemuž docházelo zejména během prvních let konfliktu, obvinila Organizace spojených národů obě strany. Obě strany také podle OSN opakovaně porušovaly dohody o příměří uzavřené v Minsku (tzv. Minské dohody).

Skutečnost, že nejméně 13 tisíc lidí bylo v ozbrojeném konfliktu na východě Ukrajiny zabito, je pravdivá. Podle nejnovější zprávy OSN v něm zahynulo do začátku roku 2020 až 13 200 lidí, z toho 3 350 civilistů a 5 650 povstalců. Zhruba 4 100 zabitých tvoří zřejmě členové ukrajinské armády.

Závěr? „Tvrzení Marie Zacharovové, že Ukrajina začala tuto válku, je nepravdivé. Ruská federace nezákonně anektovala Krymský poloostrov v roce 2014, což vyvolalo široké mezinárodní odsouzení. Dne 24. února 2022 Rusko napadlo Ukrajinu ze severu, severovýchodu a z Krymského poloostrova na jihu, čímž zahájilo totální mezistátní válku mezi Ruskem a Ukrajinou,“ uzavírá Deutsche Welle.