Do roku 2020 by mělo NATO mít k dispozici 30 mechanizovaných praporů, 30 letek a 30 bojových plavidel, které budou schopny nasazení do 30 dnů od vyhlášení poplachu. Informovala o tom agentura AP.

„Nebudou to nové jednotky, ale půjde o zvýšení připravenosti sil, které aliance již nyní má,“ řekl na tiskové konferenci reportérům generální tajemník aliance Jens Stoltenberg.

Kromě vyčlenění jednotek pro operativní nasazení rozhodli ministři obrany členských zemí NATO i o ustanovení dvou nových velitelství. První z nich se bude nacházet v americkém Norfolku a bude pokrývat celý Atlantský oceán. Druhé velitelství v německém Ulmu pak bude zajišťovat logistiku během jakéhokoli konfliktu na evropské pevnině.

„Rozhodli jsme o dalších krocích, abychom posílili naši společnou bezpečnost a podpořili obranu a odražení hrozeb z jakéhokoli směru,“ uvedl Stoltenberg. Dodal, že tato dvě velitelství pomohou „zajistit správné síly na správném místě ve správný čas.“

Vztahy mezi NATO a Ruskem jsou v současnosti na nejnižší úrovni od konce Studené války. To je podle aliance důsledkem destabilizace situace na Ukrajině ze strany Ruska a anexe Krymu v roce 2014.

Schůzka se uskutečnila pouhých pět týdnů před červencovým summitem NATO, kterého se zúčastní i americký prezident Donald Trump. Ten v minulosti vyzval evropské země, aby více investovaly do obrany a navýšily svůj vojenský rozpočet alespoň na dvě procenta HDP, k čemuž se zavázaly.

NATO očekává, že osm z jejích členů se k této hranici letos přiblíží. Pouze 15 zemí pak představilo akční plány, jak dosáhnout do roku 2024 výdajů na obranu v hodnotě dvou procent HDP. Česko v současnosti investuje kolem jednoho procenta a v roce 2021 by to podle programového prohlášení vznikající vlády mělo být 1,4 procenta.