Kolos obklopuje pás velmi silného záření, které může rychle usmažit většinu elektroniky Juna. Proto místo obíhání Jupiteru provede družice sérii 37 obletů mezi planetou a radiačním pásem.

Až sonda dorazí k Jupiteru, poletí rychleji, než kdy letěla jakákoli jiná člověkem vyrobená věc více než 64 kilometru za sekundu, tedy přes 231 tisíc kilometrů za hodinu. Ke zpomalení a vstupu na oběžnou dráhu u Jupiteru bude nutné zažehnout motory Juna ve správnou chvíli, správným směrem a na správně dlouhou dobu.

Motory se zažehnou na přibližně 35 minut. Jestli se to nepodaří, družice kolem obra proletí a mise za 1,1 miliardy dolarů (27 miliard korun) skončí.

Jeden pokus

„Je jen jeden pokus. To znamená, že všechno záleží na tomto manévru uvedení na orbitu kolem Jupiteru 4. července," říká Scott Bolton, hlavní výzkumník Jihozápadního výzkumného institutu v Boulderu. „Někdo se ptal, kdy si začneme nervozitou kousat nehty. Už jsme začali," dodává.

Vědecké přístroje Juna jsou zapouzdřeny v titanové komoře, která má hmotnost 180 kilogramů a bude je chránit před zářením kolem Jupiteru. Sonda provede těsné, 14 dní trvající průlety systémem a přiblíží se k vrcholkům Jupiterových mračen až na 4350 kilometrů. Hlavní cíl mise je získat informace o nitru Jupitera. „Myslíme si, že obří planety, jako je Jupiter, jsou základním kamenem utváření planet," uvádí se na webu mise. Tyto planety se zformovaly dřív, než jejich mladé hvězdy stačily pohltit lehké plyny z obřího mračna, z něhož se vesmírná tělesa zrodila. Obří planety hrají roli i při formování planet, protože jejich ohromná hmotnost ovlivňuje oběžnou dráhu dalších objektů, jako jsou planety, asteroidy a komety.

Měření gravitace zjistí přesnou hmotnost Jupiteru , magnetické pole naznačí složení planety. Vědci doufají, že odpovědí na otázku, kdy se Jupiter zformoval a zda vždy obíhal kolem Slunce po stejné dráze.

Infračervené a ultrafialové kamery společně s dalším vybavením zkoumají složení Jupiterovy atmosféry, zejména přítomnost vody. Určení množství vody a kyslíku je důležité pro pochopení toho, jak se planeta utvářela, ale i toho, jak se Sluneční soustavou přenášely těžké prvky, které jsou klíčové i pro existenci Země.

NASA testuje nové motoryVědci z NASA v úterý v Utahu úspěšně otestovali přídavný raketový motor pro raketu SLS, která je největší a nejsilnější na světě. Se svým posádkovým modulem Orion by měla v roce 2018 dopravit astronauty k Měsíci. Cesta na Mars v roce 2030 je tak zase o krok blíž. Test trval dvě minuty. Po zažehnutí teplota uvniř vystoupala na neuvěřitelných 3300 stupňů Celsia.