Už v létě starosta Vitalij Kličko obyvatelům města vzkázal, že teplá voda začne téct až od října. Ruský gigant Gazprom zemi zcela utáhl kohoutky a ruský plyn, který přeposílají evropské země, i to málo, které se vytěží na Ukrajině, míří do zásobníků.

„Je to požadavek vlády a já ho respektuji," řekl Kličko portálu 112.ua. Ne všichni jsou přitom přesvědčeni, že radnice dokáže splnit svůj slib a zajistit od října topení plynem.

„Kličko může slíbit cokoliv, ale nemůže nic zaručit," řekl webu 112.ua analytik Dmitrij Marunič s tím, že současné zásoby zdaleka nepokryjí spotřebu z minulé sezony.

Zatímco teploty klesají, ceny plynu naopak stoupají. Podle stanice RT letos na Ukrajině zdražil už bezmála dvojnásobně.
Mnozí Kyjevané se tak snaží zajistit si teplo jiným způsobem. Prodej bojlerů od začátku ukrajinské krize vzrostl zhruba trojnásobně, citovala prodejce televizní stanice TCH.

Přeruší vyučování ve školách

Někde kvůli zimě zřejmě přeruší na několik měsíců školní vyučování. Takový scénář se podle agentury Bloomberg předpokládá například v západoukrajinském Lvově.

Podstatně hůř než v těchto městech se však mají lidé na východě Ukrajiny. Tam se sice od uzavření příměří mezi vládou a proruskými povstalci nebojuje, řada města se však změnila v těžko obyvatelné ruiny. Právě v městech, jako je rozstřílený Luhansk, se lidé nadcházející zimy bojí nejvíc.

„Je mi jedno, ve které zemi žijeme nebo jak se jmenuje. Chci jen mír. Chci plyn, vodu a školu pro své děti," citoval list The New York Times postarší ženu z poničeného města, která ze strachu nechtěla říct své jméno.

Separatistický lídr a bývalý prezidentský kandidát Oleg Carev předpovídá na západě Ukrajiny v zimě velké nepokoje, vzdorostáty v Luhansku a Doněcku podle něj ale dostanou plyn z Ruska, napsal britský list The Independent.

Tamní obyvatelé tomu však příliš nevěří. „Kdyby měli peníze, už by to tu začali opravovat," řekl listu The New York Times vesničan Viktor z Luhanské oblasti, který kvůli bojům přišel o střechu nad hlavou.

Utáhne Rusko kohoutky?

Také v zemích EU ale existují obavy, aby jim kvůli jejich zpětným dodávkám plynu na Ukrajinu Rusko neutáhlo kohoutky. Pochybnosti prohloubily nedávné zprávy ze Slovenska, Polska a Rakouska, že dostávají od 
Gazpromu méně, než bylo nasmlouváno. Nervozita však byla v Evropě patrná dříve. Už v srpnu eurokomisař pro energii Günther Oettinger vzkázal, že Rusko by plynem nemělo vydírat. Gazprom přitom jakoukoliv „pomstu" za evropské dodávky plynu Ukrajině odmítá.

„Bylo objednáno více plynu než obvykle a Gazprom nestíhal pokrýt poptávku," tvrdí šéf koncernu Alexej Miller.
Ukrajinská krize však Kremlem kontrolovaný kolos zasáhla také. Kvůli zastavení vývozu plynu na Ukrajinu a rostoucí konkurenci Novateku, Rosněftu a Lukoilu zřejmě koncern tuto sezonu vyprodukuje nejméně plynu za čtvrtstoletí své existence. Šéf Gazpromu Alexej Miller mluví o 463 miliardách krychlových metrů plynu, analytici oslovení agenturou Reuters toto množství odhadují ještě nižší – okolo 450 miliard.

Zmírnit stávající napětí okolo plynových dodávek by snad mohly trojstranné rozhovory EU, Ruska a Ukrajiny. Další kolo rozhovorů začali jejich vyjednavači v Berlíně včera.

Člověk v tísni pomáhá s opravami

S přípravami na zimu pomáhá potřebným na východě Ukrajiny i organizace Člověk v tísni (ČvT). Její pracovníci kromě distribuce potravin a léků organizují i rekonstrukce poničených domů.

„Půjde vlastně jen o úplně základní opravy, aby tu lidé mohli přečkat zimu. Opravíme střechu, případně můžeme těm nejpotřebnějším poskytnout přímou finanční podporu na kamínka a další opravy," říká Ema Macková z ČvT.

Část lidí, kteří se nebudou moci navrátit do svých domovů, přečká zimu v uprchlických centrech. Jejich kapacita však zdaleka nestačí. „Topná sezona začíná už 10. října a pro uprchlíky proto připravujeme rozsáhlý program na ubytování lidí v rodinách," popisuje Marek Štys z ČvT. Pomoc lze posílat na konto sbírky SOS Ukrajina 93209320/0300 nebo pomocí SMS ve tvaru DMS SOSUKRAJINA na číslo 87777.