Americký dokumentarista Brent E. Huffman řekl regionálnímu Deníku o strastiplném natáčení u buddhistického V NEBEZPEČÍ. Režisér Huffman (v popředí) natáčel s archeologem Temorim (vzadu), jenž riskuje život každý den.naleziště Mes Aynak:

Odpor úřadů byl v Afghánistánu horší než miny Tálibánu

Chicago, Praha – Zatímco odpálení obřích soch Buddhy hnutím Tálibán odsuzoval celý svět, okolo blížící se zkázy největšího buddhistického naleziště v Afghánistánu se ale jen tiše našlapuje. Důvod? Mes Aynak ležící zhruba 40 kilometrů od metropole Kábul se nachází na obřích zásobách mědi, které chce s posvěcením tamní vlády vytěžit čínská státní společnost. Zoufalou snahu týmu afghánského archeologa Abdula Qadira Temoriho zachránit rychle co se dá, zdokumentoval na místě americký dokumentarista Brent E. Huffman. Afghánský vědec v dokumentu čelí jak nepřízni úřadů, tak výhrůžkám fundamentalistů z hnutí Tálibán. Temori ale dokládá, že muslimská víra a záchrana památek buddhismu nejsou v rozporu – za úspěch archeologické mise se modlí v kábulské mešitě. Dokument Saving Mes Aynak je mimo jiné k vidění i na aktuální výstavě Afghánistán – zachráněné poklady buddhismu, která je 
v pražském Náprstkově muzeu k vidění do 30. dubna.

Čím je naleziště Mes Aynak důležité? Je jeho význam srovnatelný s obřími sochami, které v údolí Bamiján vyhodil do povětří Tálibán?
Rozhodně ano. Mes Aynak 
s údolím Bamiján jako buddhistická lokalita souvisí, ale je daleko větší. Rozkládá se zhruba na ploše 500 tisíc metrů čtverečních, což odpovídá stovce fotbalových hřišť. Historie přitom sahá až pět tisíc let zpátky, některé nálezy pocházejí už z doby bronzové. Na místě se našlo množství rukopisů, které patří k nejstarším buddhistickým textům na světě, i obrazů včetně nejstarších olejomaleb na světě. To, co se našlo, je přitom jen špička ledovce. Zatím bylo odkryto zhruba deset procent z celého naleziště.

Lokalitě nyní hrozí kompletní zničení kvůli plánované těžbě mědi čínskou státní firmou MCC. V dokumentu, který jste na místě natáčel, se mluví o termínu v roce 2015, ale nakonec bylo toto datum posunuto. Proč?
I kvůli dokumentu začal být větší tlak ze zahraničí na odložení povrchové těžby. Nynější ministr dolů, který je mimochodem podezřelý z korupce, ale tlačí na to, aby se začalo těžit okamžitě.

Z dokumentu Saving Mes Aynak to vypadá, že natáčení muselo být hodně náročné. Co byl největší problém?
Bylo to náročné už proto, že jsem celý filmový „štáb" tvořil jen já. A samozřejmě tam byla řada nebezpečí, včetně ukrytých nášlapných min a hrozeb Tálibánu. Ty největší překážky ale souvisely s citlivou povahou celého příběhu. Vzhledem k tomu, že čínská MCC je státní firma, se mě řada institucí včetně americké vlády snažila zastavit a aktivně mi bránila v tom, abych tento film natočil.

Podle titulků s vámi odmítlo mluvit nejen americké velvyslanectví v Kábulu či Světová banka, ale dokonce i UNESCO. Proč?
UNESCO má svázané ruce, protože musí být oficiálně pozváno afghánskou vládou, aby na ochraně Mes Aynaku spolupracovalo. Mám pocit, že všichni odmítali mluvit především kvůli tomu, že si chtěli uchovat dobré vztahy s Čínou.

Archeologové v Mes Aynak pracují pod časovým tlakem, ale i ve stálém ohrožení života. Jak moc se taková práce liší od běžného archeologického průzkumu?
Záchranná archeologie se dost podobá rabování – je to neuspořádaný a invazivní proces, při kterém se jen zřídka pořizuje dokumentace a často se něco zničí. Ve filmu je také dobře vidět, že na místě naleziště v podstatě neexistuje žádné řízení. Různé skupiny archeologů pracují na různých místech, často spolu soupeří a málokdy sdílejí data. Nedostatek organizace a zabezpečení pak znamená, že je těžké zabránit plenění.

Během filmu mě několikrát napadlo, komu na záchraně památky vlastně záleží. Tálibán vidí buddhistické artefakty jako modlářství, společnost MCC chce těžit měď, pro afghánskou vládu jsou prioritou peníze, které to přinese, a obyčejní Afgánci oslovení na ulici to vnímali podobně. Má to nějaké řešení?
Jediná možnost je shromáždit dostatečnou mezinárodní podporu a přesvědčit afghánskou vládu, že záchrana Mes Aynaku pro cestovní ruch je pro tamní vládu 
z dlouhodobého hlediska finančně výhodnější než vytěžit celé místo.

Máte na dokument nějaké ohlasy přímo z Afghánistánu?
Ano. Lidé žijící v Afghánistánu i Afgánci žijící v zahraničí mi poskytli nesmírnou podporu a v úsilí zachránit toto starobylé města mi pomáhali.

Kulturní památky na seznamu UNESCO.