Kliknutím zvětšíteVýzkumníci zjistili, že lidé ve věku 18 až 35 let čím dál méně věří v demokracii. Informace získávali ve třiceti zemích po celém světě, oslovili celkem 36 tisíc lidí. Pouze 57 procent dotazovaných ze zmíněné věkové skupiny si myslí, že demokracie je lepší než jiné politické režimy. U obyvatel nad 56 let tvoří tuto skupinu téměř tři čtvrtiny lidí. I přesto si 86 procent celkové populace přeje žít v demokratickém státu, tvrdí vědci v nedávno zveřejněné studii od nadace Open Society Foundations (OSF).
Ve společnosti obecně se nachází jedna pětina lidí, kteří by u moci rádi viděli někoho, kdo se neobtěžuje s řádnými volbami. „Lidé na celém světě stále chtějí věřit v demokracii, ale tato víra se generaci po generaci vytrácí, protože rostou pochybnosti o její schopnosti přinést konkrétní změny do jejich životů,“ poznamenal prezident OSF a bývalý náměstek generálního tajemníka OSN Mark Malloch Brown.
Zajímavé je, že první tři státy, ve kterých si lidé přejí demokracii nejvíce, jsou ty s nejhorším hodnocením svobody. Jmenovitě Etiopie, Turecko a Čína. Od americké neziskové organizace Freedom House získaly všechny tři státy hodnocení pod 32 bodů ze 100, což znamená, že jsou nesvobodné. Žebříček zemí však zavírají znovu nedemokratické státy - nejméně si v demokracii přejí žít lidé z Ruska, Saúdské Arábie a Pákistánu.
Získaná data výzkumníků ovšem nemusí přímo odrážet skutečnost. „Dotazovaní se totiž nemusí vyjadřovat k ideální vizi demokracie, ale k podobě, jakou má v jejich zemi, ke které mají většinou nízkou důvěru,“ vysvětlil Deníku Jan Šerek z Masarykovy univerzity v Brně, který se věnuje výzkumu politické psychologie. Jeho tvrzení podporuje fakt, že do výzkumu byly zahrnuté i státy, které nejsou demokratické.
Vojenská vláda
Podle výsledků studie by velká část mladší generace preferovala vojenskou vládu. Vyslovily se pro ni dvě pětiny dotazovaných. Starší lidé jsou oproti nim na méně než polovičních hodnotách.
„Pojetí demokracie se u člověka v průběhu let vyvíjí. Adolescenti tíhnou k většímu prostoru pro diskuzi. S přibývajícím věkem lidé chtějí po vládě vyšší efektivitu a rychlejší rozhodování, což vede k upřednostnění hlasování před diskuzí,“ tvrdí Šerek. Podle něj se vnímání demokracie v pozdějším věku může blížit vojenské vládě, jelikož je v ní rozhodování daleko rychlejší.
Vojenská vláda v Myanmaru:
Chtějí pevnou ruku
Mladá generace podle studie tíhne k nedemokratickým vládcům víc než ta starší. Poměrně alarmující je množství osob, které by podporovalo diktátorský režim. U mladší generace je to neuvěřitelných 35 procent. To znamená, že více než jedna třetina lidí do ve věku 35 let by se vzdala svobody.
Podobné tendence se objevovaly i před druhou světovou válkou. Lidé sice vnímají demokracii jako účinnou, ne však dostatečně, aby jim zaručila určitý životní standard. Obracejí se proto k vůdci, který by se sice neohlížel na svobodu, ale s vládou pevné ruky by jim přinesl výsledky.
Starší generace má počet podporovatelů autoritářského stylu vládnutí menší, ale rozdíl není zdaleka tak znatelný jako u preference vojenské vlády. Diktátora by si přála u moci zhruba čtvrtina lidí.
Nepokoje a korupce
Celosvětově se každý druhý oslovený bojí, že jednání politiků povede v nadcházejícím roce k násilí a nepokojům. V USA a Francii mají tento pocit dokonce dvě třetiny lidí. „Nejspíš je k tomu vedou nadcházející události. Ameriku čekají vyhrocené volby stejně tak jako Francii,“ komentoval Šerek. Dle jemu dostupných dat se tyto nálady mezi obyvateli Česka nevyskytují.
Ve všech třiceti zemích, které se výzkumu účastnily, měla jedna otázka totožné výsledky. Respondenti zvolili korupci jako největší problém politiky. Podle odborníka není ani v Česku situace jiná. „V našich studiích mají lidé napříč generacemi o politicích mínění, že povolání nevykonávají v zájmu společnosti, ale ve svém vlastním,“ shrnul Šerek.
5
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
