Mladič, kterého nazývali "bosenským řezníkem", byl Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii odsouzen k doživotnímu vězení loni v listopadu. Soudci mu kladou za vinu mimo jiné masakr ve Srebrenici v roce 1995 - nejhorší evropské krveprolití od druhé světové války. Informuje o tom agentura AFP. 

Jeho právníci však u Mezinárodního soudního dvora v Haagu ve čtvrtek požádali, aby byly "všechny chybné nálezy" vůči jejich klientovi zrušeny. "Rozsah a velikost omylů uvedených v rozsudku je bezpříkladná," argumentovali Mladičovi právní zástupci, podle nichž se soud dopustil řady elementárních chyb včetně toho, že nesprávně určil Mladičovo postavení v rámci velení bosenskosrbské armády.

Žalobci naopak chtějí, aby byl pětasedmdesátiletý bývalý velitel shledán vinným i v případech dalších obvinění z genocidy páchané v bosenských městech, kde byl zatím osvobozen. Mladič je totiž podle rozsudku vinen celkem 10 trestnými činy včetně genocidy, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti (zahrnujících vraždy a násilné deportace), ale na druhé straně z několika zločinů spáchaných v bosenských obcích byl osvobozen.

Podle Mladičových obhájců však jejich klient "není schopen účastnit se při smyslech procesu", protože podle neurologických vyšetření jsou prý narušeny jeho mentální schopnosti.

Případ nyní převezmou soudci Mechanismu OSN pro mezinárodní trestní tribunály.

Mladič, bývalý bosenskosrbský politický vůdce Radovan Karadžič a bývalý jugoslávský prezident a srbský vůdce Slobodan Miloševič patří mezi nejvyšší představitele obviněné ze "zločinného spolčení", jehož cílem bylo vytvořil "velké Srbsko" tím, že připraví o území bosenské muslimy a všechny obyvatele jiné než srbské národnosti.

Miloševič zemřel ještě před rozsudkem, když v březnu 2006 utrpěl ve své cele v Haagu srdeční záchvat. Karadžič byl v březnu roku 2016 shledán vinným z deseti trestných činů včetně genocidy a odsouzen ke čtyřicetiletému vězení. Také se ale odvolal a jeho případ bude znovu projednán v odvolacím soudním řízení, které začne 23. dubna.

Během etnicky motivované občanské války v bývalé Jugoslávii bylo jen od roku 1992 do roku 1995 zabito přibližně 100 tisíc lidí a dalších 2,2 milionu muselo opustit domovy.