Mimo odvolání z funkce navíc italská firma čelí pokutě až 150 milionů eur (3,856 miliardy korun). Samotnou rezignaci, se kterou jako první přišel Toninelli, nicméně společnost odmítá, přičemž chce stavbu kompletně zrekonstruovat.

„Do oblasti bezpečnosti a údržby hodláme investovat více než jednu miliardu eur (přes 25,7 miliard korun),“ slibují zástupci firmy. „Autostrade per l‘Italia tvrdě pracuje na vymezení projektu rekonstrukce, přičemž by objekt měl být dokončen – v plném rozsahu – do pěti měsíců,“ stojí v prohlášení.

Dle vlastních slov hodlá firma „i nadále pokračovat ve spolupráci s místními institucemi, aby se nepříjemnosti způsobené kolapsem minimalizovaly“. Stále totiž hrozí, jak již dříve uvedli místní záchranáři, že k zemi půjde i zbytek zničené konstrukce. Jeden z pilířů se totiž nebezčně naklání. Celý most, který je součástí dálnice A10, je dlouhý 1100 metrů, v úterý spadnul 200metrový úsek. 

Vládě i dalším odpůrcům pak společnost hodlá v následujících měsících prokázat, že „vždy řádně dostála svým povinnostem“. Most prý totiž monitorovala každé tři měsíce, přičemž žádné anomálie nezjistila.

Domy čeká demolice

Trosky zříceného mostu s názvem Ponte Morandi v současné době stále prohledávají hasiči, přičemž si tragédie vyžádala nejméně 39 mrtvých. Janovský prokurátor Cozzi jich nicméně uvádí už 42. Přes 630 lidí, kteří bydlí ve stavbách poblíž zničené konstrukce, již bylo evakuováno. Mnozí se budou muset vystěhovat úplně. Poškozené domy, které se nacházejí pod mostem, budou totiž pravděpodobně zdemolovány.

Záchranáři mimo hledání dalších obětí rovněž pracují i na co nejrychlejším odstranění sutin, neboť ty mohou být při špatném počasí velmi nebezpečné. „Kdyby znovu vypukly silné deště, hrozí místnímu obyvatelstvu opravdové riziko,“ potvrdil vedoucí civilní obrany Agostino Miozzo.

Vláda, v čele s premiérem Giuseppem Contem, zmíněné návrhy Autostrade per l'Italia nechce ani slyšet. „Zahájíme proces odvolání (firmy), aniž bychom čekali na výsledek trestního řízení,“ potvrdil Conte agentuře ANSA. Kromě něj výrazně bojuje za stejný výsledek také vicepremiér Luigi Di Maio.

Italský premiér navíc v kraji Ligurie, kde se tragédie odehrála, vyhlásil výjimečný stav, který bude trvat dvanáct měsíců. Mimo to bude sobota 18. srpna také dnem státního smutku, neboť se má na několika místech konat pohřeb zesnulých.

Salvini: Viníci draze zaplatí

„Čím více myslím na mrtvé v Janově, tím jsem naštvanější. Určíme ty, kdo jsou za tuto katastrofu zodpovědní, a budou muset platit. Zaplatí za všechno a zaplatí draze," zdůraznil ve středu ministr vnitra Matteo Salvini.

Most Ponte Morandi, pojmenovaný podle architekta Riccarda Morandiho, se zřítil v úterý během silné bouřky. Spolu s ním skončilo v pětačtyřicet metrů hluboké propasti 30 až 35 osobních aut a tři nákladní vozidla. Několik tisíc záchranářů se střídá v nepřetržitém úsilí vyprostit z trosek lidská těla a případné přeživší, a to i za pomoci záchranářských psů.

Most byl slavnostně otevřen v roce 1967 a mezi místními se mu přezdívalo také jako "Brooklynský most". Několik odborníků ho popsalo jako "odvážný, ale kazový inženýrský výtvor".

Matteo Salvini podle svých slov přikládá vinu za kolaps mostu také pravidlům rozpočtové disciplíny Evropské unie. Podle něj tato pravidla omezila schopnost Itálie investovat do zvýšení bezpečnosti silnic a veřejných budov. „Evropská omezení nám brání vynakládat peníze na bezpečnost škol, kam chodí naše děti, nebo dálnic, po nichž cestují naši pracující," prohlásil Salvini a pohrozil, že Itálie začne tato omezení ignorovat. 

Podle agentury DPA nicméně Evropská unie nemá přímý vliv na italské výdaje na bezpečnost silničního provozu, několikrát se však v posledních letech střetla s vládou v Římě kvůli neschopnosti Italů snížit svůj obří veřejný dluh.