Hromadná migrace z Barmy odstartovala 25. srpna, po sérii střetů Rohingů s bezpečnostními silami v Arakanském státě na severozápadě země. Následoval doposud neustávající úprk Rohingů do sousední muslimské Bangladéše. Denně jich přechází hranice až dvacet tisíc.

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn v pondělí prohlásil, že současná situace v barmském Arakanském státě se jeví jako učebnicový příklad etnických čistek.

Světové mocnosti vyvíjejí tlak na vládu barmské nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij, aby násilnosti – včetně hromadných mučení a znásilňování – zastavila. 

Pronásledovaní Rohingové:

Zdroj: Youtube

"Plně sdílíme obavy mezinárodního společenství ohledně vysídlování a utrpení všech komunit zasažených nejnovějším stupňováním násilí, které rozpoutaly teroristické útoky," uvedla v prohlášení barmská vláda, na niž se vzápětí obrátila vláda Bangladéše. Ta příliv 370 tisíc běženců nezvládá. Premiérka země Šajch Hasína Vadžídová Barmu vyzvala, aby zřídila pro Rohingy bezpečné zóny, kam by se mohli vrátit.

O krizi bude ve středu jednat Rada bezpečnosti OSN, která se pokusí najít řešení a zastavení exodu pronásledovaného etnika.

Kam patří RohingovéRohingové jsou příslušníci indoárijské muslimské etnické skupiny obývající po staletí severní část Arakanského státu ležícího v Barmě. Tato etnická skupina se vyznačuje odlišným dialektem a kulturou. Rohingyové hovoří bengálským dialektem, blízkým tomu, který se používá v Bangladéši. K roku 2016 žilo v Barmě okolo 740 000 Rohingyů pobývajících převážně předměstí měst Arakanského státu, kde tvoří 80-98% populace.