Aby se Evropská komise peticí zabývala, je třeba pod ní získat nejméně milion podpisů z alespoň sedmi členských států. Ateşová je umírněná muslimka.

„Islamistický terorismus je jednou z nejvážnějších hrozeb všude v Evropě. Česko v tomto může být výjimkou, ale to je dáno jeho specifickou demografickou strukturou,“ uvedla. Příčinou podle ní je skutečnost, že se v řadě zemí nezdařila integrace přistěhovalců, ti nemají žádnou životní perspektivu, a proto snadno podlehnou islamistické propagandě.

Radikální propaganda se podle ní rozšiřuje zejména díky síti mešit, které jsou neprůhledně financovány ze zahraničí. Ateşová uvedla, že za posledních deset let získaly organizace radikálního Muslimského bratrstva v Evropě přes 120 milionů eur (3,1 miliardy korun) z Kataru. Turecko zase dává na podporu svých mešit v Evropě ročně dvě miliardy eur (52 miliard korun).

Ateşová proto žádá zablokování financování extremistických organizací. Je to jeden z požadavků petice, která je dostupná na internetových stránkách www.stopextremism.eu. Kromě toho petice žádá, aby EU přijala společnou definici extremismu a aby si úřady v jednotlivých státech unie vyměňovaly informace o extremistech. Podle petice by EU také měla zastavit extremistickou propagandu ve společnosti i na sociálních sítích.

Aktivistka podotkla, že islámský extremismus měl dopad i na výsledek nedělních parlamentních voleb v Německu. Výrazný úspěch protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD) podle ní lze vysvětlit i tím, že ostatní strany nedokázaly věrohodně říct, jak se vypořádají s politickým islámem. „AfD ale staví každého muslima do pozice extremisty. Podle nás jsou lepší způsoby, jak bojovat s náboženským extremismem, než posilovat předsudky vůči muslimům,“ řekla.