Součástí objevu je rovněž mešita z 12 století, která je podobná mešitám v Tanzánii a Somálsku a pohřebiště s pozůstatky asi 300 lidí.

"Tyto revoluční objevy nám pomáhají porozumět obchodu v tehdejší době. Zjistili jsme, že toto místo bylo obchodním centrem regionu," říká vedoucí výzkumu profesor Timothy Insoll z Univerzity v Exeteru.

Jeho tým usuzuje, že Harlaa bylo v desátém století bohaté kosmopolitní centrum, které vyrábělo šperky a spojnice historických konexí mezi různými islámskými komunitami v Africe.

„Komunita města Harlaa byla směsicí cizinců a místních lidí, kteří obchodovali s ostatními tehdejšími centry v Rudém moři, Indickém oceánu a možná i dalšími zeměmi kolem Perského zálivu," říká.

Korespondent BBC Emmanuel Igunza dodává, že podle místního mýtu město okupovali obři, protože městské zdi jsou postaveny z velkých kamenných bloků, které člověk nemůže unést. Archeologové o tom ale žádnou zmínku nenašli.

„Zřejmě jsme to vyvrátili, ale nejsem si jist, jestli nám to místní uvěří," říká profesor.

Podle dosud zjištěných nálezů je Etiopie jedním z nejstarších míst osídlených člověkem. Před dvěma lety archeologové našli na severozápadě země kosti čelistí a zuby, kterým datují stáří mezi 3,3 až 3,5 milionu let.

V zemi bylo přijato kopské křesťanství roku 333 našeho letopočtu za období Aksumského království. Islám do země dorazil v sedmém století, centrem islámu bylo město Harar, nedaleko města Harlaa.

Harar je dnes se svými 82 mešitami jedno z nejsvatějších měst, včetně tří mešit z desátého století. Podle údajů za rok 2007 v zemi žije 30 milionů křesťanů a 25 milionů muslimů.