Abdar Rasúl Sajjáf oznámil svou kandidaturu ve čtvrtek, kdy projel metropolí Kábulem s kolonou automobilů obsazených po zuby ozbrojenými někdejšími mudžáhidy (svatými bojovníky).

"Nechci slávu a moc pro sebe. Chci zabezpečit národ," řekl sedmašedesátiletý Sajjáf.
Bývalý profesor teologie na Kábulské univerzitě Sajjáf proslul jako bojovník proti sovětské okupaci a v 80. a 90. letech vedl v Afghánistánu a Pákistánu polovojenské výcvikové tábory. V jednom z těchto táborů se také poprvé setkal s bin Ládinem.

Panuje přesvědčení, že to byl právě on, kdo pozval šéfa Al-Káidy do Afghánistánu, když byl bin Ládin vyhoštěn v roce 1996 ze Súdánu. Bin Ládin zůstal v Afghánistánu pod ochranou Talibanu a jeho přítomnost byla hlavním důvodem pro americkou invazi do země po teroristických útocích z 11. září 2001.

Sajjáf je rovněž zmiňován ve zprávě vyšetřovací komise o 11. září jako "mentor" Chálida Šajcha Muhammada, strůjce teroristických útoků na New York a Washington z roku 2001.

Sajjáfa provází taková pověst, že po něm bylo dokonce pojmenováno jedno ze dvou nejvýznamnějším filipínských povstaleckých hnutí, extremistická Skupina Abu Sayyafa.

Po boku USA

Sajjáf nicméně před teroristickými útoky z 11. září stál na straně afghánského Severního spojenectví, které bylo hlavní protiváhou hnutí Taliban, a nakonec se v afghánském konfliktu ocitl po boku Spojených států.

V poslední době se Sajjáf nesnažil na sebe upoutávat pozornost, pracoval tiše v parlamentu a budoval si blízké vztahy se stávajícím prezidentem Hamídem Karzáím.

Ačkoli podle analytiků je v hlasování považován za outsidera, jeho konzervativní názory - především ohledně postavení žen ve společnosti - vzbuzují obavy u aktivistů bojujících za lidská práva i u západních diplomatů.

Nynější afghánský vůdce Karzáí, který byl u moci od pádu Talibanu v roce 2001, se podle afghánských zákonů nemůže ucházet o třetí mandát. Z doposud zaregistrovaných kandidátů je tak za favorita považován opoziční vůdce Abdulláh Abdulláh, jenž v hlasování v roce 2009 skončil za Karzáím na druhém místě.

Nadcházející prezidentské volby budou klíčové pro budoucnost Afghánistánu, který se v současnosti připravuje na stažení všech zahraničních bojových oddílů. Ty mají ze země odejít do konce roku 2014.