"Můj osobní dojem je ten, že mise na Mars je v blízké budoucnosti reálná. Myslím, že technologické i psychologické překážky se dají překonat," uvedl jeden ze členů týmu Francouz Cyprien Verseux. Cílem této mise bylo zkoumat zejména pobyt lidí v dlouhodobé izolaci.

Tři ženy a tři muži byli uzavřeni ve vědecké stanici o průměru 11 metrů a výšce šest metrů, z níž mohli ven do skalnaté pustiny vulkánové hory vycházet vždy jen na krátkou dobu a pouze ve skafandrech.

Uvnitř stanice měli k dispozici každý svůj malinký pokoj s lehátkem a pracovní stolem a měli jen omezený internetový kontakt s rodinou a přáteli. Po celý rok také jedli pouze rozpustné potraviny.

Mezinárodní skupinu tvořili fyzička, astrobiolog, geoložka, astrofyzička, letecký inženýr a architekt.

Šlo o čtvrtou a dosud nejdelší společnou misi Havajské univerzity a amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Projekt Hawaii Space Exploration Analog and Simulation (HI-SEAS) začal v roce 2012 a mise se postupně prodlužovaly.

Nyní se chystají dvě další osmiměsíční mise pro léta 2017 a 2018. Na jejich účastníky je vypsán konkurz, do něhož se lze přihlásit do 5. září.

Dosud nejdelší simulací podmínek pobytu na Marsu byl v letech 2010 a 2011 experiment Mars-500. Tři Rusové, Číňan, Ital a Francouz opustili své dobrovolné zajetí ve speciálním modulu ve vědeckém ústavu v Koroljovu nedaleko Moskvy až po 520 dnech.

I ruský experiment byl podobně jako ten havajský spíše psychologický než technický, tedy cílem bylo zejména ověřit možnost soužití lidí různých kultur a povah v podmínkách dlouhé izolace.