Alliston se v několika příspěvcích na sociálních sítích pokusil o svéráznou obhajobu. „Vypadni k***a z cesty!" zařval prý dvakrát na Briggsovou, než do ní na přechodu v plné rychlosti narazil. „Není mou chybou, že si lidé myslí, že jsou nezranitelní, nebo mají nulový respekt vůči cyklistům,“ prohlásil pak během soudního líčení. Nepodmíněný trest jej překvapil.
„Jste neštěstím, které muselo přijít,“ kontrovala soudkyně Wendy Josephová. Zdůraznila, že olympijské kolo určené výhradně pro halovou cyklistiku nemělo v ulicích Londýna co dělat. „Podle toho, co jsem od vás slyšela, si tvrdohlavě zůstáváte sám sebou a svými schopnostmi jist. Vyvedu vás nyní z omylu,“ dodala.
Allistonův advokát Mark Wyeth se svého klienta pokusil vylíčit jako člověka, který nedostatkem soucitu pouze zakrývá vlastní trauma. V šestnácti letech mu totiž na srdeční selhání zemřel otec. „Je v něm spousta bouřlivých emocí, které však schválně drží pod pokličkou,“ uvedl Wyeth. Obhajoba docílila toho, že žaloba stáhla obvinění z vraždy. Alliston nicméně i mírnější trest odmítl.
V reakci na tuto kauzu stáhlo pět hlavních výrobců bicyklů pro dráhovou cyklistiku své produkty z běžného prodeje. Podle manžele oběti Matta Briggse to však nestačí, protože menší producenti a pronajímatelé tato kola nabízejí dál. „Jsou ilegální, a jak jsme mohli vidět na případu smrti mé ženy, potenciálně smrtící,“ zdůraznil Briggs.
