Čtveřice vědců pod vedením Vlady Stamenkovičové ze společnosti Jet Propulsion Laboratory svou teorii opírá o dva významné objevy nedávné historie. Americká sonda Curiosity v roce 2016 získala první vzorky hornin, které vykazují vysoký stupeň oxidace, přičemž nejpravděpodobnější příčinou je působení podzemních vod. Nedávný výzkum pak prokázal, že se na Marsu nachází zásoby slané vody.

Právě ty podle týmu odborníků obsahují dostatek kyslíku k tomu, aby zde mohly přežívat jednoduché formy života. „Objevili jsme něco velmi překvapivého. Na různých místech Marsu se mohou vyskytovat slaná jezera,“ říká Vlada Stamenkovičová. „Bohatě přitom stačí k tomu, aby v nich mohly přežívat aerobní mikroby a mořské houby, které patří mezi nejjednodušší živočichy.“

Důkaz zatím nemáme

Ačkoli studie Stamekovičové a jejích kolegů naznačuje, že by se na čtvrté planetě sluneční soustavy mohl nacházet život, stále se nejedná o jednoznačný důkaz. „I pokud by tam opravdu byl, bude těžké to prokázat,“ myslí si John Wenz z portálu Popular Mechanics. 

Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) se oblastem Marsu, kde by se zásoby vody mohly nacházet, v obavách z kontaminace pozemskými bakteriemi vyhýbá. Sondy se tak zaměřují zejména na pátrání po stopách života, který se na planetě mohl vyskytovat v minulosti.

Právě podzemní jezera, jako například to na jižním pólu planety, přitom skýtají pro budoucí výzkum velký potenciál. „Kyslík má na rudé planetě daleko větší význam, než jsme vůbec kdy snili. Umožňuje nám to dívat se na život na Marsu úplně novým způsobem,“ říká Stamenkovičová.

Je třeba změnit přístup

Čerstvé objevy by přitom mohly změnit i pohled na Mars jako takový. „Poté, co mise Mariner objevily v 60. letech minulého století na první pohled suchý a zničený svět, jsme hledali důkazy vody, která tu v minulosti mohla být,“ vysvětluje Wenz. „To znamenalo i pátrání po minulém životě a téměř nulovou šanci, že by na planetě mohly přežívat alespoň extrémně odolné mikroby.“

Pokud se ale na Marsu nachází voda v kapalném skupenství a s vysokým podílem kyslíku, šance na výskyt životních forem stoupá a s ní by se mohla přijít i změna v přístupu NASA i ostatních odborníků k pátrání. „Dokazuje to, že i když se povrch planety stane neobyvatelným, může se toho stále spoustu dít pod povrchem,“ dodává Wenz.