Maďarská vláda požádala Evropskou komisi o zhruba 400 milionů eur na pokrytí poloviny nákladů, které údajně Maďarsko vynaložilo na ochranu svých jižních hranic, aby zabránilo ilegálnímu pronikání migrantů na své území. Informovala o tom agentura Reuters.

Země vybudovala na společné hranici se Srbskem a Chorvatskem hraniční plot a posílila zde přítomnost policejních i vojenských sil. Současně ale Maďarsko odmítlo přijmout byť i jediného žadatele o azyl, kteří měli být podle plánu EU z roku 2015 rozmístěni v členských zemích, aby se zmírnilo zatížení Řecka a Itálie, kam připlouvá nejvíc migrantů. Postup Maďarů podpořilo i Polsko.

Maďarský premiér Viktor Orbán.
Orbán podpořil Poláky: Neustupujte evropské inkvizici

Podle mluvčího Evropské komise Alexandera Wintersteina se bude komise žádostí zabývat, ale nesmí jít o příspěvek na stavbu plotu.

"Stavby plotů nebo bariér na vnějších hranicích platit nebudeme. Můžeme podpořit zlepšení správy hranice, třeba vybavení sledovacími prostředky, ale ploty financovat nemůžeme," prohlásil Winterstein.

Od roku 2014 připlulo k evropským břehům ze Středomoří kolem 1,7 milionu nelegálních migrantů. Unie proto zpřísnila svou migrační politiku, ale mnozí její členové označují Orbanův plot za nehumánní.

Maďarský premiér Viktor Orbán.
Orbán se pustil do Merkelové. Kvůli její kritice nedodržování migračních kvót

"Bereme na vědomí, že maďarská vláda nyní uznává, že solidarita je důležitým principem Evropské unie. Ale tato solidarita musí být obousměrná a všechny členské státy by měly být připraveny přispět. Není to jen nějaké menu´a la carte´, kde si vyberete jedno jídlo, například správu hranic, a zároveň odmítnete další, jako je rozmístění migrantů," řekl Winterstein.

Také Německo, které přijalo většinu lidí, kteří se dostalo do Evropy, připomnělo v pátek Maďarsku, že solidarita má být reciproční.

Maďarsko se hájí tím, že rozmístění migrantů do jednotlivých evropských zemí na základě kvót je nezákonné, a v tomto smyslu proti němu také podalo spolu se Slovenskem žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie v Lucemburku. Ten o ní má rozhodnout 6. září.