"Já jsem o tom nediskutoval," odpověděl Trump po prvním dnešním pracovním jednání na dotaz, zda lídři G7 skutečně pověřili francouzského prezidenta, aby Íránu vyslal společné poselství a zahájil jednání ve snaze zabránit další eskalaci napětí v Perském zálivu. Zároveň dodal, že by proti tomu nic neměl. Spojené státy mají ale podle Trumpa vlastní iniciativu. "Nemůžeme lidem bránit, aby mluvili. Když chtějí mluvit, ať mluví," dodal.

Sám prezident Macron po dopoledním jednání s Trumpem, pěti předsedy vlád a předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem řekl, že se dohodli, "co chceme společně říci Íránu". "Máme poselství skupiny G7, které se týká našich cílů a skutečnost, že je sdílíme, je důležitá," dodal Macron. Zdůraznil, že se všichni včetně amerického prezidenta chtějí vyhnout konfliktu s Íránem.

Dva základní společné cíle

V reakci na Trumpovo vyjádření pak Macron dodal, že nedostal žádný formální mandát, neboť "G7 je neformálním klubem". Z diskuze lídrů G7 ale podle něj vyplynuly dva základní společné cíle, které bude v dalším jednání s Íránem prosazovat. Jedním z nich je snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, druhým úsilí o stabilitu a mír na Blízkém východě. S iniciativami, jak těchto cílů dosáhnout, podle Macrona nepřišla jen Francie, ale například i Japonsko.

Ministr Mohammad Džavád Zaríf podle íránského ministerstva zahraničí nebude jednat ani s americkým prezidentem ani s jeho delegací, zdroj agentury Reuters z Elysejského paláce uvedl, že se Zaríf v Biarritzu setká se svým francouzským protějškem Jeanem-Yvesem Le Drianem.

Krize kolem Íránu byla jedním z hlavních témat dnešní pracovní schůzky členů skupiny G7. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona se na ní sedm prezidentů a premiérů a zástupce Evropské unie Donald Tusk shodli na tom, co chtějí společně Íránu říci.

Bílý dům uvedl, že Francie Trumpa předem neupozornila na to, že íránský ministr zahraničí se na okraj summitu G7 sejde s francouzskou delegací.

Kancléřka Merkelová však zdůraznila, že jednání íránského ministra není součástí summitu a jde o souběžnou událost. Zároveň řekla, že je třeba využít všechny cesty k mírovému řešení íránského konfliktu. "Musíme najít způsob deeskalace, pokud se nemáme obávat, že Írán v září přestane dodržovat další závazky," řekla kancléřka. O příjezdu Zarífa do Biarritzu prý byla stručně předem informována.

Šéf íránské diplomacie Zaríf tento týden navštívil nejprve Stockholm a v pátek jednal v Paříži i s Macronem. Po schůzce ocenil návrhy francouzského prezidenta, jak najít východisko z krize kolem íránské jaderné dohody, jejímž cílem je zabránit, aby Teherán získal jaderné zbraně. Zdůraznil zároveň, že ve snaze zachránit ji je ještě čeká dlouhá cesta.

Trump loni oznámil, že Spojené státy od jaderné dohody s Íránem z roku 2015 odstupují, a následně zavedl proti Íránu sankce. Trump si přeje vyjednat novou dohodu, která by se vztahovala i na íránský balistický program. Írán v reakci letos v květnu přestal plnit některé závazky plynoucí z dohody. Ostatní signatáři dokumentu, tedy Rusko, Čína, Německo, Francie a Británie, se snaží dohodu zachovat.

Situace v Severní Koreji

Před dvoustranným jednáním s japonským premiérem Šinzóem Abem, kdy hovořil o Íránu, se Trump vyjádřil také k situaci v Severní Koreji. Ta od konce července provedla už sedm testů raket krátkého doletu. Stejně jako dříve i dnes reagoval americký prezident zdrženlivě. Podle něj mu testování raket krátkého doletu sice nedělá radost, neporušuje ale dohodu, kterou má se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. Jiné státy podle něj testy provádějí též. Trump se už s Kimem třikrát setkal.

Japonský premiér Abe severokorejské testy naopak ostře odsoudil a zdůraznil, že jsou v rozporu s rezolucí OSN.

Americký prezident a japonský premiér na dvoustranné schůzce dnes jednali nejen o řešení mezinárodních krizí, ale i o vzájemném obchodu. Podle Trumpa je obchodní dohoda obou zemí "krátce před uzavřením".

Pomoc pro země Amazonie

S ohledem na mohutné požáry v oblasti jihoamerické Amazonie se chtějí státy G7 dohodnout na rychlé pomoci zasaženým zemím. Řekl to dnes podle agentury DPA francouzský prezident Macron na okraj summitu G7. Kolumbie už dnes požádala mezinárodní společenství o podporu.

Podle Macrona už státy G7 země jihoamerického regionu kontaktovaly. Jde podle něj o "technické a finanční prostředky". Další podrobnosti šéf Elysejského paláce nesdělil. Zopakoval však také svou dřívější výzvu k pomoci při zalesňování.

Francie se mezi zeměmi G7 situace zvlášť dotýká, protože její zámořské území Francouzská Guyana sousedí s Brazílií. Macron téma požárů amazonského deštného pralesa zařadil do agendy jednání skupiny G7 na poslední chvíli.

Lesní požáry v Brazílii se tento týden dostaly na přední stránky novin celého světa, některá média k nim přidala titulky jako "Peklo v Amazonii". Brazilský národní ústav INPE v úterý zveřejnil statistiku, podle níž se počet lesních požárů v Brazílii letos zvýšil oproti loňsku o 83 procent. Od ledna INPE zaznamenal 71 tisíc ohnisek lesních požárů v Brazílii, z toho asi 52 procent v Amazonii. Podle expertů požáry zakládají většinou farmáři, aby získali nové pastviny.

Oblast Amazonie zaujímá asi třetinu území Jižní Ameriky, kromě Brazílie zasahuje do Peru (13 procent), Kolumbie (deset procent) a menší část leží též ve Venezuele, Ekvádoru, Bolívii, Guyaně, Surinamu a Francouzské Guyaně.