Zatímco v letech 1996 až 2011 byl počet uprchlíků relativně stabilní, od začátku syrské války v roce 2011 každoročně narůstá. Loni jich bylo 59,5 milionu, tedy vůbec nejvíc od druhé světové války.

"Žijeme v nestálém světě" válek a konfliktů a "je logické, že se lidé chtějí dostat do bezpečnějšího světa," řekl vysoký komisař pro uprchlíky Filippo Grandi, který zprávu v Ženevě zveřejnil u příležitosti Světového dne uprchlíků.

Generální tajemník Norské rady pro uprchlíky (NRC) Jan Egeland, jehož úřad se na zprávě podílel, považuje uprchlíky za "oběti všeobecného ochromení" vlád, "které odmítají převzít odpovědnost".

Podle statistik uprchlo 21,3 milionu osob ze svých zemí a 40,8 milionu lidí se přesunulo do bezpečnějších míst ve svých státech. Zbylých 3,2 milionu osob jsou lidé, kteří požádali o azyl v rozvinutých zemích.

OSN jako uprchlíky registruje 21,3 milionu osob, z toho 16,1 milionu spadá pod UNHCR a 5,2 milionu Palestinců pak pod specializovanou agenturu OSN. Nejvíce běženců pochází ze Sýrie, Afghánistánu, Burundi a Jižního Súdánu a polovina z nich jsou děti.

"Uprchlíci překonávají Středozemní moře a přicházejí na pobřeží Evropy. Poselství, které přinášejí, je, že nebudete-li řešit problémy, pak problémy přijdou za vámi. Potřebujeme politický čin, který zastaví konflikty. To bude nejvýznamnější prevence přílivu uprchlíků," řekl Grandi.

Evropa přijala více než čtyři miliony lidí

Vůbec nejvíc uprchlíků přijímá Afrika. Bylo jich 4,41 milionu a pocházeli hlavně z pěti afrických zemí Somálska, Jižního Súdánu, Konga, Súdánu a Středoafrické republiky.

Evropa přijala 4,39 milionu lidí, což byl oproti předchozímu roku nárůst o 43 procent. Běženci míří hlavně do Turecka, do Německa, Ruska, Francie, Švédska, Británie a Itálie.

Slabý pokles uprchlíků zaznamenala loni Asie - bylo jich tam 3,8 milionu, tedy o dvě procenta méně než předchozí rok.