Nejvyšší volební účast, přes 41 procent, hlásí Poltavská a Černihivská oblast, které obě leží východně od Kyjeva. Nadprůměrná účast je i v Luhanské oblasti, kde se ovšem stejně jako v sousední Doněcké oblasti hlasuje jen v regionech kontrolovaných Kyjevem. Takzvané lidové republiky volby ignorují. Nižší volební účast je na západě Ukrajiny, zejména v Černivecké, Ivano-Frankivské a Zakarpatské oblasti.

Vysokým favoritem voleb je nové politické uskupení Sluha národa. Jeho zakladatel, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, po odevzdání svého hlasu novinářům řekl, že po volbách hodlá jít do koalice pouze s představiteli nových politických sil. "Chci vidět nové tváře. Nevidíme koalici s nikým ze staré vlády," prohlásil. Se kterou konkrétní politickou formací by chtěl spolupracovat, nesdělil, aby neporušil volební zákon. Dodal, že vybráno již má.

Pokud jde o budoucího premiéra, řekl, že nemusí jít nezbytně o člověka spojeného s politikou. "Asi se to některým nemusí líbit, ale myslím si, že takový člověk by měl být ekonom. Chtěl bych, aby to byla nezávislá osoba," poznamenal Zelenskyj.

Zákon o zbavení poslanecké imunity

Kromě toho také zdůraznil, že mezi prvními návrhy zákonů bude novému parlamentu předložen zákon o zbavení poslanecké imunity. "Musíme konečně zrušit nedotknutelnost," řekl.

Předvolební průzkumy ukázaly, že kolem 50 procent Ukrajinců, kteří jsou odhodláni jít hlasovat, podpoří stranu zatím politicky nezkušeného prezidenta. Vzhledem ke složitému volebnímu systému to však automaticky neznamená, že Sluha národa v zákonodárném sboru, Nejvyšší radě, získá většinu.

Na základě stranických kandidátek bude zvoleno jen 225 poslanců, zatímco o zbylých 225 se má rozhodnout v jednomandátových volebních okruzích. Volit se jich ale bude jen 199, protože ve dvou povstaleckých oblastech, Doněcké a Luhanské, které jsou mimo kontrolu ukrajinských úřadů, se nehlasuje.

Proruská Opoziční platforma

Zelenskyj v květnu ve volbě hlavy státu porazil svého předchůdce Petra Porošenka. Nyní potřebuje získat podporu i v Nejvyšší radě, v níž doposud seděli převážně stoupenci dosavadního vedení země. Proto se rozhodl co nejdříve uspořádat parlamentní volby, které by se v řádném termínu měly konat až za tři měsíce.

Vedle strany Zelenského by se měla do parlamentu jasně dostat ještě proruská Opoziční platforma, které sondáže přisuzovaly deset až 15 procent hlasů. Své poslance by měli mít i Evropská solidarita exprezidenta Petra Porošenka, strana Hlas populárního rockera Svjatoslava Vakarčuka a politická formace Vlast expremiérky Julije Tymošenkové. Do voleb se přihlásil 22 politických stran a dalších formací.