„Odstraněno bylo 2389 památníků, z toho 1320 Leninových. Podle našich informací už ve městech Lenina nenajdete – týká se to území, které kontroluje Ukrajina,“ uvedl Vjatrovič. Pokud ještě někde nějaká socha či jiný památních připomínající ruského revolucionáře stojí, je to pravděpodobně někde na venkově, případně uvnitř továren nebo starých průmyslových objektů. „Je to proto, že takové sochy a další připomínky nebyly nikde registrovány a odstranit je můžeme, až když je někdo objeví,“ připomíná předseda institutu.

Sochy asi skončí v muzeu

Vjatrovič řekl, že sádrové busty a sochy Lenina neměly materiální a historickou hodnotu, proto byly zničeny. Bronzové busty byly buď roztaveny, nebo uloženy v muzeích. Připomněl, že v areálu kyjevského výstaviště VDNCH (Expozice úspěchů národního hospodářství – pozůstatek sovětské éry) by časem mohlo být zřízeno muzeum „monumentální propagandy SSSR“, kde by mohly být podobné sochy a busty proletářského vůdce vystaveny.

Zákon o tzv. dekomunizaci má Ukrajina od roku 2015. Na jeho základě se postupně přejmenovávají místa pojmenovaná podle sovětských státních představitelů. Nejznámějším příkladem je přejmenování města Dněpropetrovsk na Dněpr, Kirovogradu na Kropivnickij. Celkem bylo na Ukrajině přejmenováno 987 obcí.

Na seznamu je i literární postava

Ukrajina se snaží zpřetrhat vazby nejen se vším „sovětským“, ale také s tím, co ji spojuje s Ruskem. Moskevská třída v Kyjevě nyní nese název Banderova, Moskevské náměstí bylo přejmenováno na Děmějevské.

Kromě toho Ústav paměti národa vydal seznam 520 historických postav, jejichž působení spadá do působnosti zákona o dekomunizaci. Na tento seznam se dostali například zakladatelé komunistického hnutí z 19. století Karel Marx s Bedřichem Engelsem, německá bolševička Rosa Luxemburgová, polský komunistický vůdce Boleslaw Bierut.

Zapovězeni byli také sovětští maršálové popravení ve stalinských čistkách v roce 1938 – Tuchačevskij, Uborevič a Bljucher, československý komunistický předák Klement Gottwald, Dolores Ibarrui, španělská komunistka a sovětský maršál G. K. Žukov.

Smůlu má i Pavel Korčagin, literární hrdina románu Jak se kalila ocel, Leninova manželka N. Krupská, Béla Kun, maďarský bolševik, Palmiro Togliatti, italský komunista (bylo podle něho pojmenováno město Toljatti, kde se v 70. letech začal vyrábět sovětský vůz Lada podle licence firmy Fiat).

SEZNAM ZAKÁZANÝCH JMEN ZDE.