„Žádáme Nejvyšší soud, aby konečně Wa Loneovi a Kyaw Soe Oovi poskytl spravedlnost, zvrátil chyby nižších soudních instancí a nařídil propuštění našich žurnalistů,“ uvedla v prohlášení agentura Reuters. V dovolání právníci předkládají důkazy o tom, že je celý případ vykonstruovaný myanmarskou policií. Soud navíc nesprávně uvalil důkazní břemeno na stranu obhajoby.

Dovolání k Nejvyššímu soudu v myanmarském hlavním městě Neipyijtu je pro dvojici novinářů poslední šancí na osvobození. Se stejnými argumenty přitom v polovině ledna neuspěli u odvolacího soudu. „Jde o přiměřený trest,“ konstatoval tehdy soudce Aung Naing a doplnil, že obžalovaní nejednali v souladu s novinářskou etikou a není možné prokázat, zda bylo zatčení novinářů nastraženou léčkou.

K rozhodnutí odvolacího soudu v Rangúnu se kriticky vyjádřila řada západních politiků. Americký viceprezident Mike Pence na twitteru napsal, že je hluboce znepokojivé a ukazuje, že soudy v Myanmaru „selhaly v základním testu z demokracie“.

Propuštění policisty

Brány vězení v pátek opustil myanmarský policejní kapitán Moe Yan Naing, který v dubnu loňského roku svědčil ve prospěch obou novinářů. Před soudem tehy prohlásil, že důkazy proti reportérům byly nastrčené policií. Krátce poté byl za porušení zákona o policejní disciplíně odsouzen k ročnímu pobytu za mřížemi.

„Tento policejní zákon je jedním z předpisů, které musíme na cestě k demokracii změnit,“ řekl po propuštění před branami věznice Insein na okraji Rangúnu. „Může způsobit značné utrpení, protože je zastaralý.“

Agentuře Reuters se nepodařilo získat vyjádření myanmarské policie. Policejní mluvčí Myo Thu Soe však již vloni uvedl, že byl muž odsouzen „na základě zákona o policejní disciplíně“ a jeho zadržení nijak nesouvisí se svědectvím v případu dvojice novinářů.

Etnická čistka

Dvaatřicetiletý Wa Lone a jeho o čtyři roky mladší kolega Kyaw Soe Oo byli v září loňského roku odsouzeni k sedmiletému vězení za údajné narušení státní bezpečnosti. Případ vyvolal otázky o pokroku Myanmaru směrem k demokracii a vyvolal protesty diplomatů západních zemí a obhájců lidských práv.

Dvojice reportérů totiž před zatčením pracovala na případu vraždy deseti chlapců a mužů z indo-árijské muslimské etnické skupiny Rohingů v Rakhinském státě na jihozápadě Myanmaru. Té se měli během takzvané „vyklizovací operace“ dopustit příslušníci armády společně s budhistickými civilisty. Organizace spojených národů považuje události z roku 2017 za etnickou čistku.

Myanmarská vůdkyně Aun Schan Su Ťij v září popřela, že by měl rozsudek cokoli společného se svobodou projevu. „Zajímalo by mě, kolik lidí si opravdu přečetlo rozsudek, který nijak nesouvisel se svobodou slova. Nebyli uvězněni, protože byli novináři, ale protože porušili zákon o ochraně státního tajemství,“ řekla tehdy s tím, že oba mají právo se odvolat a vysvětlit, proč byl rozsudek špatný.