O pozoruhodném výzkumu informovalo poslední vydání odborného časopisu Nature. Tři typy buněk lidské srdeční tkáně byly vypěstovány z kultur získaných z embryonálních kmenových buněk. Když byly tyto buňky transplantovány myším, u kterých byla simulována srdeční choroba, funkce jejich srdcí se výrazně zlepšila.

Jak vznikly?

Vědci buňky vytvořili tak, že dodávali embryonálním kmenovým buňkám kultury s růstovými činiteli a další molekuly, které se podílejí na jejich vývoji. Vhodným načasováním „krmení“ buněk vědci dosáhli toho, že buňky vyrostly do nevyzrálých verzí tří různých typů buněk srdeční tkáně. Jedná se o kardiomyocyty, endoteliální buňky a buňky hladké cévní svalové tkáně. Každá z nich je důležitou stavební součástí srdečního svalu.

Co výzkum přinese?

Doktor Gordon Keller z Toronta, který se na výzkumu podílel, uvedl pro agenturu BBC: „Ukazuje se, že jsme schopni účinně a přesně vytvořit různé typy buněk tkáně lidského srdce, které můžeme používat v základním a klinickém výzkumu. Okamžitý přínos tohoto úspěchu je významný. Nyní máme k dispozici neomezené množství těchto buněk, abychom mohli studovat jejich vývoj, funkci i reakce na různá léčiva. V budoucnosti nám tyto buňky mohou také velmi účinně pomoci při vývoji nových strategií při léčbě srdce poškozeného infarktem.“

Jeho britský kolega Jeremy Pearson k tomu dodává: „Tento výzkum poskytuje další slibné vyhlídky – stále více se blíží den, kdy budou kmenové buňky úspěšně používány na léčbu poškozených srdečních svalů.“

BBC, (kro)