"Příměří je vyhlášeno od 12:00 dne 10. října 2020 z humanitárních důvodů za účelem výměny válečných zajatců a jiných zadržovaných osob a těl padlých," cituje TASS z prohlášení po pátečním desetihodinovém jednání ministrů zahraničí Ruska, Arménie a Ázerbájdžánu Sergeje Lavrova, Zohraba Mnacakaniana a Ceyhuna Bayramova v Moskvě. Jednání o příměří sérií telefonátů s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem a s arménským premiérem Nikolou Pašinjanem zprostředkoval ruský prezident Vladimir Putin, připomněla agentura AP. Arménie původně uvedla, že souhlasí s příměřím, zatímco Ázerbájdžán zpočátku podmiňoval zastavení bojů stažením arménských sil z Náhorního Karabachu.  

Lavrov také uvedl, že strany konfliktu souhlasily se zahájením rozhovorů o mírovém urovnání situace, a to prostřednictvím takzvané Minské skupiny Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Skupina byla vytvořena v roce 1992 s cílem zprostředkovat mírové řešení sporu o Náhorní Karabach. Skupině předsedají Spojené státy, Rusko a Francie.

Společné prohlášení přečetl pozdě v noci po jednání za zavřenými dveřmi Lavrov, který sám předstoupil před novináře. TASS uvedl, že jednání se konalo v krajně napjaté atmosféře - sotva ministři usedli za stůl, v médiích se objevily zprávy o dělostřeleckém ostřelování, vedeném na bojišti z obou stran.

Mezitím prezident Alijev v televizním poselství k národu řekl, že Baku dává Jerevanu poslední šanci urovnat karabašský problém mírovou cestou a že jednání okamžitě skončí, pokud v Moskvě zazní, že Karabach je součástí Arménie. Alijev trval na právu své země silou získat zpět své území po téměř třech desetiletích mezinárodních rozhovorů, které podle něj "nepřinesly ani centimetr pokroku". Ohlásil také dobytí řady karabašských obcí, tato slova však arménské ministerstvo obrany částečně popřelo.

Zapojení Turecka

Arménští představitelé tvrdí, že do knfliktu se zapojilo i Turecko, mimo jiné vysláním syrských žoldnéřů bojujících na straně Ázerbájdžánu, anebo sestřelením arménského bitevníku Su-25 tureckou stíhačkou F-16. To Ankara i Baku popřely.

V rozhovoru pro televizi CNN Arabic, odvysílaném ve čtvrtek, ázerbájdžánský prezident připustil přítomnost tureckých stíhaček F-16 v Ázerbájdžánu, kde zůstaly několik týdnů po společném vojenském cvičení. Trval ale na tom, že zůstaly na zemi.

Zapojení Turecka do konfliktu vyvolalo v Arménii bolestné vzpomínky na masakr statisíců Arménů v Osmanské říši za první světové války. Angažovanost Turecka v konfliktu znepokojila Rusko, které má v Arménii vojenskou základnu a je s Arménií spojeno i spojeneckou smlouvou, jež počítá s poskytnutím pomoci v případě napadení. Turecko, které se snaží zvýšit svůj vliv na jižním Kavkaze, podle agentury AP usilovalo o zapojení do jednání minské skupiny jako spolupředsedající země, avšak ve společném prohlášení Arménie a Ázerbájdžán slíbily obnovit jednání ve stávajícím formátu.

Spor o Náhorní Karabach - enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem - panuje mezi Arménií a Ázerbájdžánem dlouhodobě. Současný střet se rozhořel 27. září a je nejvážnější za více než 25 let.

Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 a Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu ve válce, která si podle odhadů vyžádala na 30.000 mrtvých a jejímž výsledkem byly statisíce uprchlíků. Nyní jsou enkláva a přilehlý Lačinský koridor, vedoucí do Arménie, pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán považuje toto území za okupované.