Ázerbájdžánské ministerstvo zahraničí podle agentury AFP obvinilo arménské síly z ostřelování města Terter, ležícího severovýchodně od Karabachu, a okolních vsí. Ministerstvo obrany neuznávané karabašské republiky, ovládané arménskými separatisty, to popřelo a naopak si stěžovalo, že nepřátelské dělostřelectvo střílelo na arménské pozice na různých úsecích fronty.

Obě znepřátelené strany se tento měsíc za ruského zprostředkování dohodly na dvou předchozích příměřích, ale ani ta nedodržovaly.

 "Arménská strana klid zbraní přísně dodržuje," napsal arménský premiér Nikol Pašinjan na facebooku podle agentury TASS.

Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev v projevu k národu podle agentury Reuters prohlásil, že Baku chce konflikt o Náhorní Karabach vyřešit politickými i vojenskými prostředky. Ukončení konfliktu znovu podmiňoval odchodem arménských sil z Karabachu.

Spor o Náhorní Karabach - enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem - panuje mezi Arménií a Ázerbájdžánem již desítky let.

Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 ještě za éry Sovětského svazu. Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu v krvavé válce, která si podle odhadů vyžádala na 30.000 mrtvých a jejímž výsledkem byly statisíce uprchlíků. V současné době se Náhorní Karabach a přilehlý Lačinský koridor nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán považuje toto území za okupované.

Nejvážnější střet za 25 let

Současný střet se rozhořel 27. září a je nejvážnější za více než 25 let. Úřady neuznávané karabašské republiky hlásí 974 zabitých vojáků a 37 civilistů. Ázerbájdžán své vojenské ztráty neuvádí, úřady ale tvrdí, že při ostřelování přišlo o život 65 civilistů a tři stovky jich utrpěly zranění. Podle ruského prezidenta Vladimira Putina si boje vyžádaly již skoro 5000 mrtvých.

Světové mocnosti chtějí zabránit tomu, aby boje v Náhorním Karabachu nezpůsobily širší konflikt se zapojením Turecka a Ruska; Ankara jednoznačně podporuje Baku, zatímco Jerevan se dovolává spojenectví s Moskvou, která má v zemi vojenskou základnu. Obavy panují také o bezpečnost ropovodů a plynovodů, které přepravují ázerbájdžánský plyn a ropu přes jižní Kavkaz na světové trhy.