"Arménský ministr zahraničí Zohrab Mnacakanian a ázerbájdžánský ministr zahraničí Džejchun Bajramov se 24. října setkali s náměstkem ministra zahraničí USA Stephenem Biegunem a potvrdili připravenost k humanitárnímu příměří dohodnutému v Moskvě 10. října… Humanitární příměří vstupuje v platnost 26. října 2020 v 08:00 místního času (07:00 moskevského času)," uvádí se v dokumentu, z něhož cituje agentura TASS. Už v pátek jednali oba ministři zahraničí separátně také s šéfem americké diplomacie Mikem Pompeem.

Příměří dohodnuté v Moskvě v noci na 10. října mělo začít platit už týž den v poledne, dodržováno ale nebylo a obě strany se vzájemně obviňovaly z jeho porušování. Po týdnu se dohodly na dalším termínu platnosti příměří, ani to ale nedodržovaly.

Spor o Náhorní Karabach - enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem - panuje mezi Arménií a Ázerbájdžánem dlouhodobě. Současný střet se rozhořel 27. září a je nejvážnější za více než 25 let.

Obava o bezpečnost ropovodů

Takzvaná Minská skupina Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) byla vytvořena v roce 1992 s cílem zprostředkovat mírové řešení sporu o Náhorní Karabach. Skupině předsedají Spojené státy, Rusko a Francie.

Světové mocnosti chtějí zabránit tomu, aby boje v Náhorním Karabachu nezpůsobily širší konflikt se zapojením Turecka a Ruska; Ankara jednoznačně podporuje Baku, zatímco Jerevan se dovolává spojenectví s Moskvou, která má v zemi vojenskou základnu. Velmoci mají také obavu o bezpečnost ropovodů a plynovodů, které přepravují ázerbájdžánský plyn a ropu přes jižní Kavkaz na světové trhy.