"Incident na náměstí Nebeského klidu zafungoval na čínskou společnost jako očkování, které značně zvýšilo imunitu Číny vůči jakýmkoli významným politickým nepokojům v budoucnosti," uvedla anglická verze čínského nacionalistického bulvárního deníku Global Times, který spadá pod ústřední list Komunistické strany Číny, Lidový deník.

Redakční editorial pak zopakoval nedělní stanovisko čínského ministra obrany, generála Wei Fengheho, podle nějž byl krvavý zásah čínské armády před 30 lety projevem "správné politiky". Fenghe to uvedl na regionálním bezpečnostním fóru v Singapuru. Informuje o tom agentura AFP.

Masakrem na náměstí Nebeského klidu vyvrcholilo před 30 lety potlačování lidových demonstrací v hlavním čínském městě Pekingu, které probíhaly od 15. dubna 1989 a požadovaly demokratizaci společnosti. 

Čínská vláda na ně tehdy zareagovala vyhlášením stanného práva a v Pekingu výjimečného stavu a poslala proti demonstrantům armádu (počet vojáků nasazených v čínské metropoli se odhaduje na 200 tisíc).

Od 2. června 1989 obsadili protestující, kteří se rekrutovali zejména z řad čínských studentů, pekingské centrální náměstí Nebeského klidu a začali blokovat i některé okolní ulice. V odpověď na to se armáda rozhodla náměstí násilně vyklidit. V ranních hodinách 4. června 1989 tak zasáhly proti demonstrantům na náměstí tanky a ozbrojená pěchota. Násilné vyklízení náměstí vedlo vzápětí k děsivému masakru, jemuž padl za oběť dodnes přesně nezjištěný počet civilistů: zatímco podle čínské komunistické strany šlo o 200 až 300 obětí, mezi nimiž bylo prý jen 23 studentů, podle americké tajné služby CIA zahynulo až 900 lidí a podle Čínského červeného kříže a zástupců studentské organizace dokonce až dva až tři tisíce lidí.

Událost, označovaná také jako Pekingský masakr, je považována za historický předěl, jímž se Čína odlišila od většiny komunistických zemí té doby - zatímco v nich se komunistický režim zhroutil, v Číně došlo k utužení moci vládnoucí strany, současně ale také k řadě ekonomických reforem, které vyvolaly rychlý hospodářský růst. 

Tchien-an-men? Tabu

Incident patří v Číně mezi témata, která jsou dodnes přísně tabuizována a ve sdělovacích prostředcích se o nich mluví jen velmi výjimečně. V předvečer 30. výročí navíc čínské úřady ještě zostřily svůj dohled: řada čínských disidentů a protivládních aktivistů byla podle AFP preventivně zadržena a Čína zpřísnila i online cenzuru: například Twitter začal (pravděpodobně na její nátlak) dočasně blokovat účty Číňanů žijících v Číně i mimo ni, kteří se na této platformě vyjadřují kriticky vůči komunistickému režimu. Došlo i na některé cizince.

"Patrně jde o masivní nahlašování těchto účtů pro porušování pravidel ze strany čínských trollů a botů před blížícím se výročím masakru na náměstí Tchien-an-men," uvedla na svém facebookovém profilu novinářka a fotografka Alexandra Alvarová, která se dlouhodobě věnuje tématu internetových manipulací.

Podle pondělního úvodníku Global Times prý dnešní Čína díky rostoucímu bohatství neposkytuje "žádné politické podmínky" pro to, aby došlo k opětovnému "organizování nepokojů", jaké tato země zažila před 30 lety. "Čínská společnost včetně svých politických elit je dnes mnohem vyspělejší než v roce 1989," uvedl Global Times.

Agentura AFP však upozorňuje na to, že postup čínské moci vůči občanské společnosti se neustále zpřísňuje a je také stále technicky sofistikovanější: od nástupu nového generálního tajemníka Komunistické strany Číny a současného čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v roce 2012 dochází nejen k zatýkání aktivistů a právníků bojujících za lidská práva, ale také ke stále širšímu využívání moderních hi-tech technologií k tomu, aby se obyvatelstvo dalo udržet pod kontrolou.

Kromě rozsáhlé online cenzury jde například o zavedení takzvaného systému sociálního kreditu, což je elektronický systém bodující politické smýšlení, finanční kázeň a sociální chování čínských občanů. Systém vychází z propojení informací z trestního rejstříku, bankovního konta a dalších databází s údaji ze sociálních sítí. Lidé jsou na základě těchto údajů "bodováni", a dosáhnou-li nízkého "sociálního kreditu", čelí nejrůznějším postihům, od vyhazovu z práce přes zákaz studia jejich dětí až po odebrání práva žádat o sociální dávky nebo třeba jen vstoupit do lepší restaurace.