Kliknutím zvětšíteFotografie pořízená 8. června 1972 před vesnicí Trang Bang zachycuje strašné okamžiky válečného konfliktu ve Vietnamu, který si podle některých odhadů vyžádal milion civilních obětí. Ačkoli je snímek oficiálně pojmenován The Terror of War (Teror války), celý svět jej zná spíše pod názvem Napalm Girl (Napalmová dívka). Jméno mu dala právě devítiletá holčička prchající před ohnivým běsněním. Výročí pořízení fotografie připomíná americká CNN.
Dívku z fotografie, Kim Phuc, napalm zranil při útoku na rodnou vesnici Trang Bang, necelých třicet mil severozápadně od Saigonu (dnes Ho Či Minovo Město). Vesnice byla v té době obsazena komunistickými silami ze severu země. Napalmový útok spustila jihovietnamská armáda, která se tak snažila zneškodnit nepřátele ve vesnici.
Příliš horko, křičela
Phuc a její rodina se v tu chvíli ukrývali spolu s dalšími civilisty a jihovietnamskými vojáky v buddhistickém chrámu. Když vojáci uslyšeli letadla své vlastní armády, vyzvali všechny, aby utekli. Skupina pak byla při tragickém omylu zaměněna za nepřátelskou skupinu.
„Otočila jsem hlavu a viděla jsem ta letadla. Najednou byl všude oheň, spálil mi šaty. Pamatuji si, že jsem si tehdy pomyslela, že teď budu spálená a ošklivá. Byla jsem tak vyděšená,“ řekla Phuc.
Dívka ze sebe v tu chvíli strhla oblečení a rozběhla se po silnici. Právě tehdy ji zachytil vietnamský fotograf agentury Associated Press Nick Ut. „Plakal jsem, když jsem ji viděl. Běžela a ve vietnamštině křičela: ‚Příliš horko! Příliš horko!‘,“ popisuje hrůzný okamžik Ut.
Tu dívku uvidí svět, pohrozil lékařům
Phuc svá zranění naštěstí přežila. A poděkovat za to může právě autorovi známého snímku. Teprve jednadvacetiletý fotograf okamžitě odložil foťák a nalil na dívčino tělo vodu. Pak ji naložil do své dodávky a spolu s dalšími zraněnými ji odvezl do půl hodiny vzdálené nemocnice. Tam měli ale plno a dvojici posílali do Saigonu. „Řekl jsem jim, že jestli ji ještě hodinu někam povezu bez potřebné péče, nepřežije to. Bál jsem se, že mi umře v autě,“ popsal.
Nakonec místní lékaře přesvědčil, aby dítě přijali. Částečně k tomu také pomohl fakt, že jim ukázal novinářskou průkazku se slovy, že druhý den tu dívku uvidí celý svět v novinách. „Pokud zemře, budete mít potíže,“ řekl jim.
Napalm je vysoce zápalná látka vyráběná zahušťováním běžně dostupného naftového paliva. Napalmový déšť je samozápalná směs napalmu s koncentrovaným peroxidem vodíku. Jde o směs vyvinutou pro letecké útoky, při postřiku ve výšce 50 až 100 metrů nad terénem se sama zapaluje.
Dokáže způsobit těžké popáleniny po celém těle, nesrovnatelné s klasickými popáleninami od ohně. Lidská kůže se po zasažení pokryje viskózním magmatem, které připomíná dehet. Napalm způsobuje rány, které jsou příliš hluboké na hojení. Při kontaktu se napalm okamžitě přilepí na kůži a proniká do masa.
Ve Vietnamu používání napalmu zavedli nejprve Francouzi a později jejich američtí nástupci. V jejich rukách napalm často způsobil mnoho vedlejších škod, protože oheň nebylo možné nijak zastavit. Proto se hovoří o vietnamském hořícím pekle.
Z nemocnice pak Ut zamířil rovnou do kanceláře Associated Press v Saigonu a své fotografie vyvolal. Snímků zachycujících incident bylo více, Ut však věděl, že Napalmová dívka mezi nimi vyčnívá. „Kolegové mi řekli, že je to silná fotka. A že určitě vyhraje Pulitzera,“ popsal fotograf. A měli pravdu, snímek toto žurnalistické ocenění získal v roce 1973 a navíc se objevil na titulních stranách více než dvaceti předních amerických deníků.
Nejstrašnější bolest, jakou si lze představit
Phuc nakonec strávila na nemocničním lůžku 14 měsíců, ale přežila. Její dva bratranci při útoku takové štěstí neměli. „Nikdy na ten okamžik nezapomenu. Napalm je ta nejstrašnější bolest, jakou si umíte představit. Zatímco voda se vaří při sto stupních Celsia, napalm generuje teploty 800 až 1 200 stupňů,“ popsala později žena, kterou následky popálenin trápí dodnes a stále má bolesti.
Jak sama říká, jako dítě se za slavnou fotografii spíš styděla. „Ten obrázek se mi tehdy vůbec nelíbil. Nechtěla jsem se na něj dívat. Někdy jsem si říkala, že bych chtěla prostě zmizet,“ řekla s odkazem na fakt, že ji vláda později využívala v propagandistických kampaních, kvůli čemuž přišla o soukromý život a nemohla chodit na vysněnou lékařskou školu.
Vše se změnilo v roce 1992, kdy jí Kanada udělila politický azyl a žena konečně našla sílu využít svou osobní tragédii pro širší dobro. O svých zkušenostech napsala knihu a založila charitativní organizaci na pomoc válkou zasaženým dětem.
S fotografem, který jí zachránil život, se vídá dodnes a s láskou mu přezdívá strýček. „Až nyní tu fotografii opravdu doceňuji a jsem tak vděčná, že Ut zaznamenal tento okamžik historie. Ta fotka se pro mě stala mocným darem, který mi pomáhá bojovat za mír a pomáhat druhým,“ svěřila se žena.
Někteří mají dodnes za to, že silná fotografie popálené dívky urychlila konec vietnamské války. Přestože pro to podle CNN neexistují přímé důkazy, snímek se v té době každopádně stal největším symbolem protiválečných nálad. Podobně jako se napalm navždy stal symbolem hrůz spojených s válečným běsněním ve Vietnamu.
Připomeňte si další slavné válečné fotografie.
10
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
