Ruské ministerstvo obrany informovalo, že oba bombardéry během části deset tisíc kilometrů dlouhého přeletu doprovázely norské stíhací letouny F-18. Společně s Tupolevy do Venezuely dorazil i nákladní letoun Antonov An-124 Ruslan a dopravní letoun Iljušin Il-62.

Účel mise Moskva nezveřejnila. K přesunu vojenských strojů na jihoamerický kontinent dochází v době, kdy stoupá napětí mezi Ruskem a Spojenými státy. Spor obou zemí se týká zejména dohody INF o likvidaci raket středního a kratšího doletu, od které chce Bílý dům odstoupit. Viní totiž Kreml z jejího opakovaného porušování.

Napětí roste

Bombardéry Tu-160 jsou podle NATO schopné létat až dvojnásobkem rychlosti zvuku a jsou schipné nést konvenční i nukleární řízené střely. Rusko tyto stroje nasadilo například v Sýrii, kde poprvé v boji použilo rakety země-vzduch Kh-101.

V minulosti Moskva poslala starší verze strategických bombardérů do Venezuely již dvakrát. Poprvé se tak stalo v roce 2008 během napětí, které vyvolala válka mezi Ruskem a Gruzií. Podruhé dvojice letounů Tu-160 vyrazila do Jižní Ameriky v roce 2013.

Napětí mezi Ruskem a Spojenými státy a dalšími západními zeměmi v současné době opět narůstá, kromě neshod o dohodě INF je na vině zejména situace na Ukrajině, vláka v Sýrii či obvinění Kremlu z ovlivňování amerických prezidentských voleb v roce 2016.

Mluvčí amerického ministerstva obrany Rob Manning uvedl, že nemá o přesunu ruských letadel žádné informace. Zdůraznil však americkou pomoc venezuelským migrantům, která je „v kontrastu s Ruskem, které přistupuje ke krizi ve Venezuele vysláním bombardérů namísto humanitární pomoci,“.

Vzájemná spolupráce

Kreml patří mezi významné spojence venezuelského prezidenta Nicolase Madura, který minulý týden Moskvu osobně navštívil, aby si zajistil další politickou a ekonomickou pomoc. Jihoamerická země přitom již nyní podle agentury AP nedokáže splácet dluh Rusku ve výši miliard dolarů (desítek až stovek miliard korun).

Západní země obviňují Madura z upevňování moci a omezování demokratických institucí a na Venezuelu uvalily sankce, které přispívají k její izolaci a prohloubení ekonomické a politické krize. 

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu na setkání se svým venezuelským protějškem Vladimirem Padrino Lopézem uvedl, že Rusko bude i nadále do Jižní Ameriky v rámci vzájemné vojenské spolupráce posílat letectvo i námořnictvo.