Česko je 13 let od vstupu do Evropské unie nejbohatším státem z celého bývalého východního bloku. Životní úroveň je u nás vyšší, než v některých starých členských státech EU – například Portugalsku a Řecku. V Česku je rovněž nejnižší nezaměstnanost z celé osmadvacítky, lidé mohou studovat v zahraničí, rodiny cestují bez omezení a země profituje z exportu do okolních zemí EU, vyzdvihuje české úspěchy Bloomberg, který se zabývá především ekonomickým zpravodajstvím.

Navzdory růstu HDP, ke kterému členství v EU podle Bloombergu přispívá, s vývojem Evropské unie většina Čechů nesouhlasí.

Finanční noviny, které patří někdejšímu starostovi New Yorku Michaelovi Bloombergovi, citují průzkum Eurobarometru. V něm se pouze třetina Čechů vyslovila, že „členství v EU je dobrá věc“,což je ještě méně, než v krizemi zmítaném Řecku a Velké Británii, která si stále nedokáže vyjednat podmínky brexitu.

Pro zavedení eura je podle Eurobarometru u nás přitom jen čtvrtina lidí.

Babiš jako český Trump

Euroskepticismus jde ruku v ruce s postoji politiků, kteří se chtějí zalíbit v nadcházejících parlamentních volbách. Hrozí, že se Česko posune k izolaci, jaké čelí sousední Polsko a Maďarsko.

„Tento národ nemá rád Evropu. To může pomoci miliardáři stát se premiérem,“ píše Bloomberg v titulku na sociálních sítích.

Podle průzkumů by volby mohlo vyhrát hnutí ANO právě miliardáře Andreje Babiše, který na českou politickou scénu vtrhl v roce 2011 a získal si popularitu kritikou tradičních stran a slibovaným bojem proti korupci.

Babiše Bloomberg srovnává s podnikatelem Donaldem Trumpem, který rovněž prohlašuje, že jeho zkušenosti z byznysu ho kvalifikují i pro práci v politice. 

Bloomberg se ale podivuje, že Babiš zůstává populární navzdory střetu zájmů s jeho impériem médií, chemiček, zemědělských podniků a skandálu s neoprávněným čerpáním dotací pro farmu Čapí hnízdo. 

Ano sbírá voliče zleva i zprava. I když Babiš nemá tak tvrdé autoritářské sklony jako jeho polští a maďarští kolegové – Jaroslaw Kaczynski a Viktor Orbán, je zrcadlem euroskepticismu, ačkoliv jeho podnikatelské impérium pobírá miliardy evropských dotací.

Babiš se výrazně vyslovuje proti politice EU. Newyorští novináři si všímají jeho názorů na migraci. Babiš se nechal slyšet, že EU by měla zřídit detenční centra v Tunisku a Turecku po vzoru Elliského ostrova. (Ostrov nedaleko New Yorku, který sloužil jako imigrační stanice pro vysídlené osoby, válečné uprchlíky a lidi bez dokumentů. Po 11 měsíců zde byl zadržován například Čech Jiří Voskovec - poznámka redakce.)

Odpůrce zavedení eura například populisticky navrhuje, aby NATO utěsnilo hranice EU před imigranty. Babiš využívá dlouhotrvající obezřetnosti Čechů vůči cizincům. Češi mají traumatizující historické zkušenosti s Rakouskem-Uherskem, nacistickou agresí a sovětskou okupací.

„Češi byli vždycky podezřívaví z čehokoliv, co je chtělo kontrolovat zvenčí,“ citují Američané názory Jiřího Pehe, který pracoval pro Václava Havla. „V české historii je psychologická mezera.“

Euroskepticismus zasévali dva čeští prezidenti

S výjimkou Václava Havla byli ostatní čeští prezidenti k Bruselu přinejmenším vlažní.

Miloš Zeman vyjadřuje obdiv a přátelství ruskému prezidentovi Vladimíru Putinovi a čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi. V červnu 2016 Zeman přišel s myšlenkou referenda o členství v EU, které spojil s kritikou německé kancléřky Angely Merkelové.

Václava Klause zase Bloomberg popisuje jako jednoho z nejvlivnějších politiků české scény posledních třech dekád, který EU tvrdě kritizoval.

Proti evropské politice se vyslovili i zdánlivě proevropští sociální demokraté, kteří se vyslovili proti přijímání uprchlíků a přijetí eura. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, který stranu vede k volbám jako potencionální premiér, prohlašuje, že příští vláda by se před přijetím eura měla nejprve zaměřit na překonání propasti mezi bohatým Německem a chudším Českem.

Nicméně ale prohlašuje: „Euro je naše jediná šance, nic lepšího nám nezbývá,“ cituje Bloomberg Zaorálka.

Po vítězství ANO v nadcházejících volbách by také Česko mohlo otočit kormidlo směrem od EU. V době, kdy velké země jako Německo a Francie diskutují o vícerychlostní Evropě, by bylo fatální chybou nechat se odsunout na periferii a nebýt v centru dění.

„Lidé si myslí, že když se máme dobře, tak už EU nepotřebujeme, jako například Norsko, nebo Švýcarsko. Je to ale iluze,“ cituje Bloomberg českého politologa Petra Justa.