„Nemoci způsobené jadernou bombou mě stále pronásledují," svěřil se serveru Japan Times Tsuboi, který se 
ve věku 90 let potýká se dvěma různými druhy rakoviny. Od doby, kdy po výbuchu v nemocnici ztratil vědomí, byl hospitalizován jedenáctkrát, třikrát mu lékaři řekli, že umírá. Následky jaderné exploze dodnes pociťuje i Sumiteru Taniguči, který před sedmdesáti lety v Hirošimě roznášel poštu. V době dopadu bomby byl dva kilometry od epicentra, v nemocnici pak ležel tři roky 
a sedm měsíců – zpočátku mohl být otočený jen na břiše. „Moje záda byla spálená až na kost. Části mého těla ztvrdly a žebra se mi dostala do srdce a plic. Dodnes to velice bolí," popsal Taniguči ruské stanici RT.

Nejde přitom jen o zdravotní problémy, přeživší se obvykle potýkali i s těžkými psychickými traumaty.
Koko Tanimoto Kondo z Hirošimy má dodnes v živé paměti, jak jako náctiletá stála nahá na pódiu před lékaři zkoumajícími dopady radiace 
i to, jak její americký snoubenec na poslední chvíli zrušil zasnoubení, protože se jeho rodina bála, že bude neplodná. Paní Kondo nyní pokaždé v den výročí vypráví studentům v Hirošimě o svých zážitcích a obléká přitom totéž kimono, které měla v osudný den před sedmdesáti lety, napsal list The Wall Street Journal.

Autentická svědectví

Unikátní svědectví o tom, co se 6. srpna v Hirošimě stalo, dává dohromady skupina tamních středoškolaček. Na webu hiroshima.archiving.jp umisťují do mapy výpovědi a fotografie přeživších podle toho, 
v jaké vzdálenosti od epicentra stáli. Někteří lidé přitom podle stanice ABC News promluvili vůbec poprvé. Studentky přitom svádějí souboj s časem, přeživším je totiž nyní v průměru více než 80 let.

„Lidé jako já už pomalu ztrácejí sílu mluvit o svých zkušenostech a pokračovat v kampani proti jaderným zbraním," citoval britský list The Guardian penzionovaného ředitele školy Tsuboiho, který se pod vlivem prožitých hrůz stal zarytým odpůrcem nejen atomových zbraní, ale i mírového využívání jaderné energie.

Dnešního ceremoniálu v Hirošimě a zítřejší akce v Nagasaki se zúčastní oficiální delegace více než stovky zemí, Spojené státy zastupuje velvyslanec a vysoký představitel ministerstva zahraničí. Šéf Bílého domu Barack Obama ale nepřijede. „Mohl se alespoň ukázat a projevit úctu," vyčítá mu podle stanice RT Chijoko Kuwabara, která útok v Hirošimě zažila.

Někteří přeživší ale z tragédie viní nejen Spojené státy, ale i Japonsko. „Nebyli bychom 
v Hirošimě, kdyby nás Japonsko neokupovalo a nesvrhli by na nás bombu, kdyby Japonsko nenapadlo Spojené státy," řekla agentuře Bloomberg Jihokorejka Baek Du Yi, které bylo v době výbuchu 16 let. Z cizinců, které jaderné výbuchy zasáhly, tvoří nejpočetnější skupinu právě Korejci. Odhaduje se, že v roce 1945 jich žilo 
v Hirošimě a v Nagasaki 30 až 70 tisíc. Někteří z nich se s japonskou vládou stále soudí 
o nárok na každoroční kompenzaci ve výši 300 tisíc jenů (zhruba 60 tisíc korun).

Hlavní starostí přeživších je ale to, aby se podobná tragédie už nikdy neopakovala. Zdá se přitom, že názor veřejnosti prošel za sedmdesát let proměnou. Zatímco v průzkumu agentury Pew Research z roku 1945 schvalovalo svržení atomových bomb na japonská města 85 procent dotázaných Američanů, letos stejně odpovědělo už jen 57 procent z nich.

Hirošima