Erdogan dnes také znovu vzkázal švédským a finským diplomatům, aby se "nenamáhali" jet do Turecka. O rozšíření NATO možná bude hovořit turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem, s nímž by se podle deníku Hürriyet měl dnes setkat v New Yorku v rámci takzvaného turecko-amerického strategického mechanismu.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg s žádostmi od Švédska a Finska o vstup do Severoatlantické aliance, 18. května 2022.
Historický okamžik. Švédsko a Finsko oficiálně podaly žádost o vstup do NATO

"Cílem tohoto mechanismu je pracovat na řešení problémů, které máme v bilaterálních vztazích i v regionu," řekl Çavuşoglu. "Chceme problémy, které mám ve vztazích s USA, vyřešit," dodal.

Rozehraná partie 

Právě Spojené státy jsou podle analytiků hlavním cílem v této rozehrané partii prezidenta Erdogana. Ten se americkou vládu podle některých názorů takto snaží "vydírat" a přimět ji, aby mu povolila nakoupit modernizované stíhačky F-16. USA v reakci na turecký nákup ruského systému protiletadlové obrany S-400 v roce 2019 také zrušily tureckou účast v programu stíhaček F-35.

Švédská premiérka Magdaléna Anderssonová na tiskové konferenci ve Stokholmu. Švédsko v pondělí 16. května 2022.
Švédsko se rozhodlo oficiálně požádat o členství v NATO, oznámila premiérka

Dalším důvodem podmíněné turecké podpory vstupu Švédska a Finska do NATO může být podle analytiků snaha Ankary, aby byla zvolena do Rady bezpečnosti OSN jako jeden z nestálých členů, či aby dostala další peníze z EU na syrské uprchlíky.

Erdogan podle analytiků hraje i o domácí body, příští rok totiž budou v Turecku prezidentské a parlamentní volby a místní ekonomika se potýká s rekordní inflací.