Přítomnost ruských agentů v Bruselu jistě nikoho nepřekvapuje, píše The New York Times. Omezení počtu členů ruského zastoupení navíc riziko ruských špionů významně nesníží. Přesto panuje přesvědčení, že jejich aktivitám bude možné snadněji čelit. Kontakty mezi NATO a Ruskem byly po ruské anexi Krymu zmrazeny, a tak Moskva podle aliančních expertů silné zastoupení v Bruselu nepotřebuje.

Moskva na výzvu NATO zatím nijak nereagovala, uvádí The New York Times. Rusko je oficiálním partnerem Severoatlantické aliance od roku 1994, stejně jako další čtyři desítky zemí.

Po loňském záboru Krymu a začátku proruského povstání na východní Ukrajině dostali akreditaci ke vstupu do bruselského sídla aliance bez doprovodu jen čtyři ruští diplomaté, píše newyorský deník. Na konci loňského roku se počet ruských pracovníků bruselského zastoupení při NATO z dřívějších 70 snížil na nynějších více než 50.

Další snížení na 30 osob, které Rusku aliance uložila, má proběhnout během příštích devíti měsíců. Formálně se limit 30 zaměstnanců týká i ostatních partnerských států, žádný z nich ale tak početné zastoupení v Bruselu nemá.