Brusel dnes hostí dvoudenní zasedání NATO. Bude se jednat hlavně o navýšení výdajů na armádní rozpočty. Belgie je paradoxně členskou zemí, která vydává citelně méně, než je doporučení NATO, dvě procenta hrubého domácího produktu. Loni utratila jen 0,88 procenta, o polovinu méně než Albánie. Ta dává 1,21 procenta. Často kritizované Česko platí více než 1 procento. „Doporučení vydávat na armádu dvě procenta existovalo dávno před vstupem České republiky do NATO v roce 1999," řekl mluvčí ministerstva obrany Vladimír Lukovský. „V prvních letech členství jsme doporučení překračovali," dodal. Jak uvedl pro Deník bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý, limit dvou procent byl už před naším vstupem chápán jako spodní. „V době studené války to bylo o něco více, ale zkušenosti ukázaly, že při dlouhodobém vyšším zatížení ekonomik obrannými výdaji omezují rozvoj v dalších oblastech," říká Jiří Šedivý.

Podle ministra obrany Martina Stropnického je šance dosáhnout dvouprocentního cíle kolem roku 2025. „Dnes je rozpočet na obranu 52 miliard korun."

DVA PREMIANTI: POLSKO A ESTONSKO

NATO se v Bruselu schází v situaci, kdy z Bílého domu přicházejí příznivější zprávy než před Trumpovým nástupem. Budoucí prezident USA dával v předvolební kampani najevo, že buď členské státy připlatí na armádu, nebo pro něj není NATO perspektivní. Nyní rétoriku zmírnil. Dlouhodobější kritika Evropy ze strany USA má opodstatnění. Výdaje na obranu ve většině evropských států NATO léta klesají. Před osmi lety byl jejich průměr 1,7 %, v roce 2016 jen 1,5 %. Naopak stoupající tendenci dodržují od roku 2009 dva státy – Polsko (z 1,71 na 2) a Estonsko (z 1,8 na 2,16). Méně ale platí i USA. Za osm let o dvě procenta na loňských 3,81. Z Bruselu však včera zazněla i pozitivní zpráva. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg řekl, že výdaje Kanady a evropských států se loni zvýšily o 3,8 %.

Nenechte si ujít: Americký magazín Playboy přiznal chybu a vrácí se k nahotinkám

KONKURENCE NATO UVNITŘ ALIANCI?

K jednání toho bude v Bruselu víc. V souvislosti s bre-xitem je aktivní Velká Británie. Jako člen NATO nabídla spolupráci v rámci tzv. Jednotného expedičního sboru (JEF – vznikl v roce 2012 z iniciativy Britů kvůli ukrajinské krizi) neutrálnímu Švédsku a Finsku. Ty se cítí ohroženy Moskvou. V JEF jsou Dánsko, Nizozemsko, Norsko a pobaltské státy. Finský ministr obrany Janne Kuusela komentoval britskou nabídku slovy: „V současném globálním prostředí by naše účast mohla povýšit vojenské možnosti země."

Expediční sbor je často považován za alternativu ke společné evropské armádě. O té se často mluvilo během Trumpových „výhrůžek" vůči evropským členům NATO a jejich nižším výdajům na zbrojení a provoz armád.

Čtěte také: Poměry v Rusku připomínají nacistické Německo, tvrdí bývalý ruský poslanec