Posílení personálu i mandátu transformované agentury Frontex má napomoci lepší ochraně vnější hranice Evropské unie. Rozšíření mandátu Česká republika podporuje, především pokud se týká posílení možností agentury podporovat a pomáhat s ochranou hranic přímo orgánům v jednotlivých členských zemích.

Zásadní je také rozšíření možností agentury podílet se na návratové politice a pracovat také ve třetích zemích, tedy mimo území Evropské unie.

Evropská komise před několika měsíci předložila návrh počítající nejen s širším mandátem, ale také s rozšířením počtů příslušníků na 10 tisíc už v roce 2020.

K takové možnosti je ale řada unijních zemí skeptických, věc se příliš nelíbila například ani českému premiérovi Andreji Babišovi. Za utopii to dnes označil i německý ministr vnitra Horst Seehofer.

Rakousko jedná o kompromisu

Nynější rakouské předsednictví EU proto podle Kulhánka pracuje s kompromisním návrhem předpokládajícím rozložení do delšího časového období, kdy by se počet příslušníků Frontexu dostal na 10 tisíc až v roce 2025 či 2027.

"Teď řešíme možnosti kompromisu a doufáme, že se nám ho podaří najít do 31. prosince," řekl při příchodu na dnešní jednání novinářům rakouský ministr vnitra Herbert Kickl.

"Pozitivní je, že jsme se posunuli k hledání praktických řešení," poznamenal dnes Kulhánek. Debata okolo Frontexu se tak podle něj nyní ubírá směrem, o který Česko usilovalo.

Boj s převaděči a pašeráky lidí podle něj vyžaduje posílení unijních agentur i efektivní výměnu informací nejen uvnitř EU, ale i se státy třeba v severní Africe. Unie musí být podle něj schopna využít pák, které má v rozvojové pomoci či vízových dohodách k tomu, aby se zeměmi tranzitu a původu migrantů domluvila funkční dohody o vracení těch, kdo v Evropě nárok na azyl nezískají.

"To je jeden ze zásadních problémů. Pokud nezlepšíme návratovou politiku, tak evropská veřejnost může začít mít pochyby o efektivním fungování EU," upozornil náměstek.