Pro Barmu je to vůbec první návštěva papeže v historii. Pro místní 659tisícovou křesťanskou komunitu však přichází ve velmi nešťastnou dobu. Země je pod silnou palbou mezinárodní kritiky za humanitární krizi, do které se dostala minorita muslimských Rohingů na severu země.
Z chudého Arakanského státu dosud do sousedního Bangladéše uprchlo 620 tisíc Rohingů. Vláda ani většina Barmánců však nezvané muslimské hosty za oficiální menšinu neuznává. Podle nich žijí Rohingové v zemi ilegálně.
Mluvčí Vatikánu prohlásil, že výraz „Rohingové“ není žádným zakázaným slovem. Státní sekretář, kardinál Pietro Parolin se mu však v rozhovoru pro vatikánská média uskutečněném těsně před papežovým odletem obratně vyhnul. Barmská katolická církev papeže otevřeně varovala, aby se citlivé problematice vyhnul, nechce-li si proti sobě pohněvat většinu společnosti.
Citlivě diplomaticky balancovat bude muset František přinejmenším do středy. Dnes ho přivítali církevní představitelé a špalír tisíců křesťanů v Rangúnu, největším a bývalém hlavním městě Barmy. V úterý se v novém hlavním městě Neipyijtu setká s nositelkou Nobelovy ceny míru a hlavní politickou figurou země Su Ťij a prezidentem Tchin Ťjoem. Ve středu pak František odslouží mší v Rangúnu a setká se s buddhistickými vůdci. Ve čtvrtek pak odletí do sousedního Bangladéše.
Kam patří RohingovéRohingové jsou příslušníci indoárijské muslimské etnické skupiny obývající po staletí severní část Arakanského státu ležícího v Barmě. Tato etnická skupina se vyznačuje odlišným dialektem a kulturou. Rohingové hovoří bengálským dialektem blízkým tomu, který se používá v Bangladéši. K roku 2016 žilo v Barmě okolo 740 tisíc Rohingyů obývajících převážně předměstí měst Arakanského státu, kde tvořili 80–98 procent populace.
