Jako moment, kdy se rozhodl pro násilí, pak Tarrant označil teroristický atentát Uzbeka ve Stockholmu v roce 2017, při kterém zahynula jedenáctiletá Ebba Akerlundová.

Po návštěvě západní Evropy, během které se stal zmíněný incident ve Švédsku, začal Tarrant plánovat svůj útok. Udeřit ve městě Christchurch se prý rozhodl před třemi měsíci.

Australan v manifestu uvádí, že není členem žádné organizace, ale s několika nacionalistickými uskupení sympatizuje. Označil se také za fašistu a environmentalistu.

Ovlivněn černošskou aktivistkou

Za osobu, která ho ovlivnila nejvíce, považuje černošskou americkou konzervativní politickou aktivistku Candace Owensovou. Ta je hlasitou kritičkou hnutí Black Lives Matter (Na černošských životech záleží), které upozorňuje případy policejního násilí na černoších v USA. Americkou Demokratickou stranu pak Owensová obviňuje, že černochům vymývá mozek a jen je podporuje v jejich roli obětí.

Owensová mezitím na twitteru pohrozila médiím žalobou, pokud by se o ní informovala jako o někom, kdo útoky na Novém Zélandu inspiroval.

O Tarrantovi je podle televize ABC News známo, že vedle Evropy navštívil i Asii, mimo jiné Severní Koreu. V manifestu se pak Australan zmiňuje o Číně, která nejvíce odpovídá jeho politickým a sociálním hodnotám.

Manifest zveřejnil Tarrant předtím, než se vydal do mešit Al Noor a Linwood v centrální části novozélandského města Christchurch, kde pak během pátečních modliteb zahájil palbu na věřící. Svůj čin nahrával a v přímém přenosu vysílal na internetu.

Při útoku zemřelo celkem 49 lidí. Z toho 41 v mešitě Masjid Al Noor, sedm v Linwood Masjid a jeden na následky v nemocnici. Počet zraněných v nemocnicích vzrostl na 48, včetně zraněných dětí.