Zjištění této skutečnosti zpozdila jednak generační výměna mezi paleontology, kteří jeskyni v Bruniquel zkoumali po jejím objevení a pak znovu až před třemi lety, jednak využití nových technických metod ke zjištění stáří a struktury nalezených předmětů.

V polovině 90. let se tradiční karbonovou metodou zjistilo, že tam jsou spálené kosti staré už 47.000 let. Od roku 2013 k této technice přibyla trojrozměrná počítačová analýza a vypočítávání stáří krápníků opracovaných lidskou rukou z poměru obsahů thoria a uranu.

Protože se žádný jiný lidský druh v oblasti nevyskytoval, přisuzují vědci aktivitě v jeskyni neandertálcům. Ti na Zemi žili před 40.000 až 250.000 lety.

„Domníváme se, že jsme prokázali, že neandertálci byli schopni jít pod zem v nepřátelském prostředí, používat oheň jako světlo a dělat neobvyklé věci, které se netýkají jen obyčejného přežívání," řekl Jacques Jaubert z univerzity v Bordeaux. Tehdejší lidé podle něj uskladnili v mohutné jeskyni na 2,3 tuny materiálu, k čemuž byla nezbytná kolektivní práce. Krápníky mimo jiné stavěli do kruhu či z nich vytvářeli zídky.