Je to archeologický klenot. Turistům bude v Neapoli letos v létě vůbec poprvé zpřístupněna část starověkého pohřebiště, které v italštině nese název Ipogeo dei Cristallini. Jeho návštěva bude jedinečným zážitkem. Nekropole se nachází v ulici Via dei Cristallini, v širším centru Neapole. „Hřbitov je nejen o více než čtyři sta let starší než ruiny Pompejí, ale je na něm zajímavé, že vůbec není římský. Ve skutečnosti jej postavili staří Řekové,“ upozorňuje CNN.
Odborníci i proto o pohřebišti mluví jako o místě, které svým způsobem přepisuje dějiny. Většina lidí totiž neví, že kdysi bývala Neapol řeckým městem. „Řekové Neapol založili v osmém století před naším letopočtem, a udržovali ji jako čistě řecké město. Pod římskou kontrolu se dostala o staletí později,“ vysvětluje CNN.
Zachovalý hřbitov z helénistického období se nachází v dnešní čtvrti Sanitá. „Tato čtvrť se rozkládala severně za branami Neapolisu, jak se nazývala řecká kolonie v místech dnešní Neapole, a byla využívána jako místo pro umístění zvlášť významných hrobek,“ konstatuje oficiální brožura památky.
Ostatky do hřbitova pokládali staří Řekové, a později se přidali i Římané. „Pohřebiště bylo využíváno od konce čtvrtého století před Kristem, do počátků prvního století našeho letopočtu," konstatuje web muzea Smithsonian.
První hroby byly objeveny patrně v osmnáctém století, při stavbě nových domů. Tehdy to ovšem nikdo za důležitý objev nepovažoval a rychle se na něj zapomnělo. Historické místo bylo pak znovuobjeveno v roce 1899 a od té doby je postupně rekonstruováno. Dosud jej ale nikdo kromě odborníků neviděl.
Nyní podle zástupců neapolských institucí soustřeďujících se na architekturu nastal čas ukázat jej všem zájemcům. „Celek se díky velké pečlivosti podařil dokonale zachovat a lze pozorovat i luxusní malířskou výzdobu s pestrými barvami,“ nastiňuje brožura o památce.
Právě malby jsou jednou z nejpozoruhodnějších součástí celého místa - drtivá většina řeckých nástěnných maleb se totiž nedochovala a i slavné řecké sochy, které jejich tvůrci vyrobili jako barevné, se dochovaly už bez barev. „Malby starověkých Řeků jsou v současnosti téměř kompletně zničeny. Dokonce ani v Řecku z nich téměř nic nezbylo, byť nám zdroje říkají, že měly tyto malby pro staré Řeky velký význam. Ve světě jsou nyní k vidění maximálně tak na hrobech v dnešní Macedonii, ovšem jde o drobné výjevy. Takže tento neapolský hřbitov je opravdovou raritou," poznamenala Federica Giacominiová, která nekropoli léta zkoumá.
Svět pod zemí
Celé pohřebiště se nachází pod zemí, několik metrů pod zahradami jednoho z paláců z 19. století. Hrobky byly vytesány do skalní stěny a jde opravdu o něco jako podzemní městečko. Zvláště proto, že v době, kdy nekropole vznikla, město skutečně připomínala a od hřbitovů, jak je známe dnes, měla daleko.
Každou z hrobek totiž tvoří několik místností. „Staří Řekové stavěli hrobky o dvou místnostech, které se nacházely na dvou úrovních. Byť i ty jsou dnes pod zemí, v době vzniku se jedna místnost nacházela na úrovni ulice, vypadala jako malá budova. V ní se konaly modlitby. Ve druhé místnosti pod ní, už i tehdy pod zemí, pak byla těla zesnulých uložena k odpočinu do prostor, které připomínaly jeskyni," nastiňuje CNN
Ovšem to není vše. „Samotné místnosti byly upraveny tak, aby vypadaly jako skutečné pokoje - měly falešné stropní trámy, lavice, schodiště. A nacházelo se v nich i něco, co připomínalo postele - ve skutečnosti šlo ale o sarkofágy, uvnitř kterých bylo uloženo několik těl," nastiňuje CNN. Vše bylo vytesáno do skály - včetně sarkofágů či jejich hlavní ozdoby, kamenných polštářů.
Výzdoba v jednotlivých hrobkách byla - a je - ohromující. „Jedna z hrobek má třeba schody natřené šarlatovou barvou. Kamenné polštáře jsou tyrkysové se žlutými pruhy a dokonce mají na boku červené šrafování imitující křížkové prošívání textilií. Stěny zdobí fresky - zobrazují planoucí svícny, vázy a nádobí, které se používalo při pohřebních rituálech, a dokonce dvě lidské postavy, považované za boha Dionýsa s Ariadnou, ženou, kterou obdařil nesmrtelností," popisuje hrobky CNN.
Velkolepost byla na místě - hroby totiž značí, že Neapolis byla osadou s velkým významem, a tak byli významní i lidé, kteří byli na hřbitově ukládáni k věčnému odpočinku.
Krok do starověkého Řecka
Pro turisty má být zážitkem už jen vstup do památky. „K hrobkám vede strmé schodiště. Každá má svůj samostatný velkolepý vchod, jeden hrob má dokonce u vstupu vytesané iónské sloupy. A současný vstup do hrobek je podle všeho původní cestou, kterou šli i truchlící před stovkami let, když ukládali těla svých blízkých," upozorňuje CNN.
Zájemci v Neapoli od června navštíví celkem čtyři hrobky. Pohřebiště ale bývalo mnohem větší. „Podle Liugiho La Roccu, vedoucího neapolského odboru pečujícího o archeologické dědictví, byly hrobů zřejmě desítky a v každé hrobce se nacházelo hned několik těl," zmiňuje web muzea Smithsonian.
Ostatní hrobky ale zatím nebyly zpřístupněny zejména proto, že se rozkládají pod současnými budovami a přístup k nim není snadný. Každopádně, pokud by někomu návštěva čtyř nově zpřístupněných hrobek nestačila, existuje šance, jak se dostat do dalších pěti. „Archeolog Carlo Leggieri pořádá komentované prohlídky běžně nepřístupných hrobek. Návštěvu s výkladem je ale nutné si předem objednat na mailu carlo.celanapoli@gmail.com," upozorňuje CNN.
