S přemnoženými housenkami sice Evropa bojuje každoročně, letos však situaci zhoršila mírná zima a poměrně teplé jaro. K vidění již byly i na jižní Moravě. 

„Míra zamoření je letos velmi intenzivní – mnohem větší než loni,“ citovala BBC správce dortmundského parku Fredenbaumpark Franka Dartsche. Park, jenž je oblíbeným cílem turistů, musel dokonce na tři týdny zavřít své brány – zamořeno bylo více než 500 zdejších stromů.

Přibližně dva až tři centimetry dlouhé housenky, které nejčastěji obývají koruny dubů, kde si staví jakási „hnízda“ ze sítí podobným těm pavoučím, přitom představují nebezpečí nejen pro drobná zvířata, ale i člověka. Jejich jemné chloupky totiž obsahují protein thaumetopoein, který u lidí vyvolává kožní vyrážky, bolesti krku, astmatické záchvaty či problémy s očima. Bourovčíci jsou tak nebezpeční zejména pro alergiky.

Tohle jsou hmyzí zabijáci:

Tisíce žahavých chloupků

Každá housenka je vybavena až 700 tisíci žahavých chloupků, které mohou být v případě potřeby vystřeleny na predátora. Chloupek pak zůstává jedovatým i pět let poté, co se ho housenka zbavila.

Naopak život bourovčíka je krátký. Jakmile dosáhne stádia dospělce, žije můra už jen několik dní. Její vývojový cyklus tak končí na začátku srpna. Odborníci proto upozorňují, že se housenčí kalamita zhruba za měsíc vyřeší sama. 

V minulosti byli bourovčíci běžní zejména v jižní Evropě, v posledních letech se však přesouvají i do severnějších oblastí. "Za tuto změnu mohou dva hlavní faktory - obchod s duby a globální oteplování," řekl BBC biolog Vasthi Alonzo-Chavez. Například do Velké Británie se drobní škůdci pravděpodobně dostali v roce 2006 společně se sazenicemi stromů pocházejícími z kontinentální Evropy.