Komáři

Miliardy komárů. Tak v posledních dnech a týdnech vypadají ulice východochorvatského Osijeku. Situace v zemi je nejhorší za posledních patnáct let, přičemž nejkritičtější situace panuje poblíž velkých řek na severovýchodě země. Úřady se sice snaží populaci hmyzu zničit nejrůznějšími postřiky, boj ale zatím prohrávají. Stačí tak pár minut venku a člověk mnohdy schytá i stovky bodnutí, navíc hrozí, že hmyz bude přenášet nemoci.

První pomoc: Částečně pomoci mohou repelenty či dlouhé rukávy a nohavice. Objeví-li se horečka, bolest kloubů či bolest hlavy, vyhledejte doktora.

IronManův malebný srub na samotě u lesa
Netradiční dovolená. Vyspat se můžete v chatě Iron Mana či vile ze Sherlocka

Ohniví mravenci

Všude, kde žijí, patří ohniví mravenci k nejobávanějším predátorům. Jsou sice malí, ale to jim neubírá na agresivitě. Je o nich totiž známo, že napadají lidi, zvířata i rostliny a poškozují budovy a infrastrukturu. V jedné kolonii může žít až 500 tisíc drobných živočichů, kteří jsou obvykle aktivní od jara do podzimu. Jejich kousnutí je nebezpečné hlavně pro alergiky.

První pomoc: Poměrně účinným opatřením proti ohnivým mravencům se ukazuje být nošení vysokých ponožek, které mravencům znesnadní přístup ke kůži. Bez efektu naopak zůstávají repelenty.

Jak se měří komáří kalamita:

Zabijácké včely

Vypadají jako běžné evropské včely, opylují květy, vyrábí med a mají stejnou strukturu společenstva. Útočí však při prvním náznaku ohrožení – a jejich útok je smrtící. Na zabijácké nebo též afrikanizované včely dnes můžete narazit (nejen) ve většině států amerického jihu. Kříženci evropské včely medonosné a včely africké, které v 50. letech minulého století vyšlechtil brazilský genetik Warwick Kerr, dokážou zabít i člověka – a mnohokrát to také udělali.

První pomoc: Nezbytné je co nejrychleji odstranit z rány žihadlo, poté místo chladit. Při nepravidelném dýchání, nevolnosti či více než patnácti bodnutích je rovněž nutné vyhledat lékařskou pomoc.

Klíšťata

Klíšťata neznají hranic, na svého hostitele číhají i v zahraničí. Drobnými parazity je zamořená téměř celá Evropa, když nejběžnější druh klíštěte (ixodes ricinus) se vyskytuje ve všech státech, kam se Češi běžně vypravují na dovolenou, tedy na Slovensku, Německu, Chorvatsku či Itálii. Obecně jsou riziková místa ta s vyšší vlhkostí, tedy převážně listnaté a smíšené lesy s bujnou vegetací do výšky jednoho metru. Nebezpečná jsou především jako přenašeči závažných infekčních onemocnění.

První pomoc: Odstraňte klíště vykýváním pinzetou – mělo by být vždy celé. Důkladně vydezinfikujte místo přisátí klíštěte. Zpozorujete-li v následujících dnech některý z příznaků onemocnění, vyhledejte lékaře.

Dálniční tunel pod Karavankami
Jak projet v létě Rakousko? Tipy na rychlou cestu na jih bez zbytečného mýtného

Klíště s babeziózou může zabít psa:

Štíři

Vzdálení bratranci pavouků mají klepetovitá makadla a zúžený prodloužený zadeček s jedovým ostnem. Všech více než 1750 známých druhů štírů je jedovatých, ale jen asi třicet z nich disponuje jedem, který může zabít i člověka. Nejjedovatější jsou dva druhy – štír tlustoretý (androctonus australis) a štír smrtonoš (leiurus quinquestriatus). Zatímco první jmenovaný má pravděpodobně na svědomí největší počet úmrtí po bodnutí štírem v severní Africe, bodnutí toho druhého jsou nejbolestivější. Narazit na něho lze v suchých až pouštních oblastech v Africe a Asii.

První pomoc:  U méně jedovatých druhů postačí ránu umýt vodou a mýdlem a následně ji chladit. U těch ostatních je nezbytné vyhledat lékařskou pomoc.

Stonožky a mnohonožky

Ačkoli mají stonožky a mnohonožky blíže k mořským živočichům, než k hmyzu, obývají pevninu. Většinou se jedná o noční živočichy, kteří dávají přednost vlhkým stanovištím. Kousnutí stonožky zpravidla vyvolává mírnou alergickou reakci podobnou té na včelí žihadlo. Setkání s těmito tvory tak pro člověka většinou skončí jen drobnými obtížemi, pozor by si měli dát zejména alergici.

První pomoc: Místo kousnutí omyjte mýdlem a vodou a následně chlaďte. Při silnější reakci mohou pomoci analgetika.

Snovačka jedovatá

Nechvalně proslulá černá vdova je vysoce jedovatý pavouk z čeledi snovačkovitých, široce rozšířený v Austrálii, Severní a Střední Americe. Snadno identifikovatelná je podle barevného místa ve tvaru přesýpacích hodin, které se nachází na jejím břiše. Její jed je údajně až patnáctkrát účinnější než ten chřestýší, smrtelná kousnutí jsou však vzácná a vyskytují se asi jen v pěti procentech případů.

První pomoc: Místo kousnutí omyjte mýdlem a vodou a zabraňte dalšímu šíření jedu. Poté vyhledejte lékařskou pomoc.

Třešťský fotograf David Tesař dokumentuje život v českých vesnicích v rumunském Banátu
Banát nelze popsat slovy, ten se musí zažít, říká o tamním životě fotograf Tesař