Ze sexuálních útoků Assange nařkly dvě Švédky, s nimiž se zakladatel WikiLeaks setkal, když měl ve Stockholmu v srpnu 2010 přednášku. Švédská prokuratura následně vznesla vůči Australanovi předběžné obvinění ze sexuálního obtěžování jedné z žen a ze znásilnění druhé. Případ údajného sexuálního obtěžování byl už promlčen.

"Po zevrubném prozkoumání všech poznatků, které se objevily v průběhu předběžného vyšetřování, jsem došla k závěru, že důkazy nejsou dostatečně silné na to, aby byly základem pro obvinění," řekla Perssonová. Podle ní v jejím rozhodnutí sehrál roli i čas, protože od ohlášeného znásilnění uplynulo už devět let a "vzpomínky aktérů přirozeně blednou".

Julian Assange v roce 2011 ve svém londýnském domácím vězení.
Švédsko vydá zatykač na Assange. Ten čelí obvinění ze znásilnění

Proti rozhodnutí prokuratury se lze odvolat, právní zástupkyně poškozené ještě neoznámila, zda tak učiní.

Švédské úřady stíhání Assange poprvé zastavily už v roce 2017. V té době ale bylo důvodem to, že se zakladatel WikiLeaks dlouhodobě skrýval na ekvádorské ambasádě v Londýně a byla jen malá naděje na jeho zatčení a případné vydání. Vyšetřování se znovu rozběhlo letos v květnu, když Ekvádor zrušil své rozhodnutí o poskytnutí azylu a britská policie Assange zatkla.

Assange svou vinu ve švédském případě odmítal a tvrdil, že jde o součást strategie, jak jej očernit a zařídit jeho vydání do Spojených států.

Ohrožení prvního dodatku? 

"Teď se soustřeďme na hrozbu, před níž pan Assange varuje už léta: agresivní obžalobu Spojených států a ohrožení prvního dodatku, kterou může představovat," komentoval krok švédských úřadů šéfredaktor WikiLeaks Kristinn Hrafnsson s odkazem na první dodatek Ústavy Spojených států, který zaručuje mimo jiné svobodu tisku.

Protest příznivců Juliana Assange u budovy soudu v Londýně.
Porušil podmínky kauce. Assange byl odsouzen k 50 týdnům vězení

Internetový portál WikiLeaks, který se zaměřuje na zveřejňování tajných vládních dokumentů a dalších citlivých dat, v roce 2010 získal a zveřejnil stovky tisíc bojových hlášení z irácké a afghánské války a tajných depeší amerického ministerstva zahraničí. Dokumenty serveru poskytl vojín Bradley Manning, který byl za vyzrazení důvěrných informací v roce 2013 odsouzen k 35 rokům vězení. Podle USA by se měl za údajné ohrožení americké bezpečnosti zpovídat i Assange.