Přelomové bylo již začátkem roku zjištění, že žraloci z Grónska se mohou dožít až 400 let. Nedávný výzkum však dokazuje, že tento druh může být ještě starší. „Předpokládali jsme, že máme co dočinění se vzácným živočichem, ale myslím si, že každý, kdo se na výzkumu podílel, byl překvapen, jak staří tihle žraloci jsou,“ řekl pro server BBC mořský biolog Julius Nielsen, který se těmito žraloky dlouhodobě zabývá. 

Nielsen a jeho tým z univerzity v Kodani do svého výzkumu zahrnuli celkem osmadvacet žraloků, přičemž naprostá většina z nich byly samice. Většinou už mrtvé skončily chyceny do rybářských sítí a vědci je potom začlenili do svého výzkumu. 

Přesné druhové jméno zní žralok malohlavý nebo se také používá označení žralok grónský. Tyto paryby žijí v chladných a hlubokých vodách severního Atlantiku. O stylu jejich života leccos vypovídá latinský název Somniosus microcephalus – ospalec malohlavý. Žraloci totiž brouzdají mořem rychlostí pouhých 2,7 kilometru za hodinu. 

Vědci zkoumali zachovalé části těla žraloka pomocí známé radiokarbonové metody datování a matematického modelu, který analyzoval mimo jiné i rohovku zvířete, která může napomoci odhalit jeho věk. Tyto dlouhověké paryby také dorůstají v průměru jeden centimetr za rok. Biologové se tak domnívají, že zvíře se mohlo narodit již v roce 1505, jelikož většina z nich dorůstá délky kolem pěti metrů.

"Rozhodně se jedná o mimořádné stvoření, které by mělo být považováno za absolutně nejstarší zvíře na světě," uvedl Nielsen.

Profesor Kim Praebel z Norské univerzity také tvrdí, že výzkum těchto nesmírně zajímavých živočichů může pomoci mimo jiné osvětlit jejich odlišnost genetické výbavy od ostatních živočišných druhů.

"Toto je nejdelší žijící obratlovec na planetě," uvedl pro server International Business Times. "Společně s kolegy v Dánsku, Grónsku, USA a Číně se zabýváme jeho genetickou výbavou, která nám pomůže objasnit, proč žralok ze Grónska žije déle nejen než jiné druhy žraloků, ale déle než všichni další obratlovci."

Vzhledem ke své velikosti také nemají žraloci malohlaví přirozeného nepřítele. Až na člověka. Před druhou světovou válkou byli tito obratlovci loveni, protože z nich byl získáván olej využívaný k technickým účelům. S příchodem syntetického oleje poptávka poklesla a lov ustal.

Před žralokem držela pomyslný rekord velryba, která žila pod hladinou moře 220 let.