Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Největší ptáky světa vyhubili lidé. Zabíjeli je pro zábavu

Obří nelétaví ptáci rodu Aepyornis vymizeli z ostrova Madagaskar přibližně před tisícovkou let. Za vyhubení největších ptáků, kteří kdy žili na planetě Zemi, mohou pravděpodobně lidé. Ti totiž takzvané „sloní ptáky“ lovili a zabíjeli pro zábavu. Dokazují to řezné stopy, které vědci identifikovali na ptačích fosíliích.  

14.9.2018
SDÍLEJ:

Obří nelétavý pták Aepyornis maximusFoto: Wikimedia/volné dílo

Historikové až doposud předpokládali, že první osadníci přišli na ostrov Madagaskar zhruba před čtyřmi tisíci let. Nově objevené zkameněliny vyhynulého ptáka jsou ale staré přibližně deset tisíc let. „Tyto fosilie svědčí o tom, že lidé osídlili Madagaskar minimálně o šest tisíc let dříve, než se předpokládalo,“ citoval zpravodajský web BBC doktora Jamese Hansforda, jenž působí v Londýnské zoologické společnosti.

Nový objev nevyvolává pouze otázky v oblasti historie lidstva, ale zároveň svědčí o radikálně odlišné teorii vymírání ojedinělého živočišného druhu. Stále sice platí, že Aepyornis vyhynul přibližně před dvěma tisíci lety, jeho zánik byl však navzdory obecně přijímaným teoriím dlouhodobým procesem.

„Zdá se, že naši předci žili na Madagaskaru společně s obřími ptáky a dalšími, dnes již vyhynulými, druhy po dobu více než devíti tisíc let,“ upozornil doktor Hansford.

Největší záhadou ale pro vědce zůstává, kdo byli záhadní lovci ptáků. „Otázka je jasná – kdo byli tito lidé. A kdy a za jakých okolností zmizeli?“ ptá se spoluautorka studie Patricie Wrightová z Newyorské státní univerzity. Následně si sama odpoví. „Neznáme původ těchto lidí a nebudeme ho znát, dokud nenajdeme více důkazů,“ říká Wrightová.

Největší vejce v ptačí říši

Proslulí „sloní ptáci z Madagaskaru“ zahrnovali dva úzce příbuzné rody, konkrétně Aepyornis a o něco menší Mullerornis. Lišili se sice svou velikostí, ostatní znaky měly ale společné. Mimo jiné mezi ně patřil velký zobák, který se skvěle hodil k louskání semen nebo k pojídání spadaných plodů stromů, a svalnaté dlouhé nohy, jež byly přímo předurčené k rychlému běhu.

Zástupci rodu Aepyornis dorůstali do výšky tří metrů, přičemž jejich váha se podle archeologů pohybovala mezi 350 až 500 kilogramy. Proslulí jsou i svými obřími vejci, jež svou velikostí předčila mnohá dinosauří. Ta měla asi 35 centimetrů na délku a objem kolem deseti litrů.

Autor: Tereza Polaczyková

Místo události:
14.9.2018 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Grant William Robicheaux, Cerissa Laura Rileyová
17 9

Predátor v bílém plášti. Americký chirurg znásilnil stovky žen

Ilustrační foto.
8

Hlasujte o nedůvěře vládě, žádají stovky demonstrantů u Poslanecké sněmovny

Další schodkový rozpočet, kvóty pro migranty a Babišův střet zájmů: Vteřiny dne

Zjistěte během několika málo sekund, co nejdůležitějšího přinesl dnešní den.

All you can eat. Muž spořádal osm kilogramů sushi, restaurace ho vykázala

Bavorský Landshut má novou hvězdu. Stal se jí třicetiletý triatlonista Jaroslav Bobrowski, který si zašel na sushi do podniku typu all-you-can-eat. Když ale sám vyjedl prakticky celou nabídku, restaurace mu další konzumaci zakázala, informoval web amerického deníku Washington Post.

AKTUALIZOVÁNO

TOP 09 vyzývá k přijetí syrských sirotků, Okamura oponuje: Máme dost vlastních

Sněmovna by měla podle TOP 09 apelovat na vládu, aby Česko přijalo pět desítek syrských dětí z řeckých uprchlických táborů. Předseda poslanců této strany Miroslav Kalousek to označil za dobrovolné a solidární gesto. Proti takovému záměru se při dnešní sněmovní debatě o globálním paktu o migraci postavila SPD Tomia Okamury.

Praha darovala VFN přes dva miliony korun. Pomohou při převozu mezi klinikami

/FOTOGALERIE/ Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (VFN) dostala od magistrátu dotaci ve výši dvou a čtvrt milionu korun. Peníze vedení jedné z největších zdravotnických zařízení v hlavním městě investuje do speciálního vybavení vozů určených pro převoz kriticky nemocných pacientů. Jednotlivé kliniky VFN jsou totiž rozesety po celé Praze.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

https info

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT