„Bylo úžasné spatřit na vlastní oči tohoto ‚létajícího buldoka‘ hmyzí říše.  Až dosud jsme si nebyli jisti, zda nevyhynul,“ řekl britskému listu The Guardian fotograf Clay Bolt. „Až když ji vidíte na vlastní oči, uvědomíte se, jak je tahle včela obrovská. Létala kolem mé hlavy a zvuk, který vydávala její obří křídla, byl neuvěřitelný,“ dodal.  

Megachile pluto je největším známým druhem včely. Zatímco samice dosahují délky těla 38 milimetrů a rozpětí křídel 63 milimetrů, samci jsou menší a bývají dlouzí „pouze“ 23 milimetrů. Pro srovnání, dělnice české včely medonosné dorůstají maximálně do délky 14 milimetrů, královny mohou být až o deset milimetrů větší.

Nepočetná populace obřích včel 

Vzhledem k nepočetné populaci je život megachile pluto málo zmapován. Objevena byla až roku 1859 britským přírodopiscem Alfredem Russelem Wallacem, v angličtině je proto známa také pod názvem Wallace’s giant bee (Wallaceova obří včela). Jelikož v následujících desetiletích nebyla pozorována, soudilo se, že vyhynula. V roce 1981 ji však spatřil americký entomolog Adam Messer.

Obří včela je porostlá lesklým hnědým až černým chmýřím a na zadečku má příčný bílý pruh. Nápadná je výrazně prodlouženými kusadly, které jí slouží ke sběru pryskyřice dvojkřídláčovitých  stromů, z níž si staví hnízda.

Znovuobjevení unikátního druhu

Současné znovuobjevení unikátního včelího druhu však sebou nese riziko, upozornil deník The Guardian. „Jsme si vědomi toho, že zveřejnění informací o jejím výskytu v Indonésii může být nebezpečné. Realita je ale taková, že bezohlední sběratelé dávno vědí, že zde byla spatřena obří včela,“ řekl listu biolog Robin Moore, který se zabývá hledáním „ztracených“ druhů.

Podle Moorea je proto „životně“ důležité, aby ochránci přírody informovali indonéskou vládu o výskytu včel – a ta následně přijala nezbytná opatření na její ochranu. „Pokud se o včele bude mluvit, bude mít větší naději na přežití, než kdybychom mlčeli a nechali ji upadnout do zapomnění,“ uzavřel.