Studie americké Národní akademie věd považuje americkou megalopoli za nejvíce „plýtvající“ město, jelikož spotřebovává nejvíce energie, produkuje nejvíce odpadků v počtu tun v absolutním množství a je na prvním místě ve spotřebě vody.

Ve výzkumu publikovaném v minulém roce jsou zahrnuta jen města, která mají více než deset milionů obyvatel. Jak píše list The Guardian, na první místa žebříčku by se mohla směle zařadit další menší americká města jako Houston, Atlanta, Tampa, nebo Phoenix.

V množství vyprodukovaných odpadků se ze zkoumaných měst umístilo na druhé příčce Mexico City s dvanácti miliony tun ročně, což je podle listu The Guardian známkou blahobytu, i když je zde HDP na obyvatele třikrát nižší než v USA.

Mexico City

„Obecně řečeno, čím vyšší mají lidé příjmy, tím více spotřebovávají a produkují více odpadků,“ říká Alex Kovac, výzkumník ze Světového institutu surovin.

Množství odpadků se samozřejmě podepisuje i na kvalitě života. V roce 2011 Mexičané zavřeli největší skládku. Neexistující strategie svozu odpadu pak zapříčinila, že se odpadky začaly hromadit na ilegálních skládkách, nebo se kupily na ulicích.

Japonci postavili z odpadků ostrov

Třetím největším „plýtvajícím“ městem je japonské Tokio. Celá megalopole čítá na 37 milionů lidí, v samotném hlavním městě pak žije 13,5 milionu obyvatel. Ti všichni produkují 12 tisíc kilogramů odpadu denně. Japonci si ale dlouhodobě přejí množství odpadu snížit a vybudovat město bez odpadků.

A proto v hustě zalidněném Japonsku přišli japonští inženýři s důmyslným řešením. Vytvořili umělý ostrov přímo uprostřed Tokijské zátoky.

Jak píše The Japan Times, ostrov je vybudován z popela z vysokoteplotních spaloven odpadu a z kalu z čističek smíchaného se zemí. Z podzemí ční roury, ze kterých může unikat metan, který při tlení této směsi vzniká.

Až bude ostrov zcela přeplněn, jeho západní část by měla sloužit jako překladní terminál pro nákladní lodě. Ve východní část by pak měl být park s odpočinkovými aktivitami.

Ostrov začali Japonci budovat již v 70. letech, nedlouho potom, co tehdejší guvernér vyhlásil „válku odpadkům“. Ulice města se v souvislosti s rychlým průmyslovým rozvojem totiž doslova plnily odpadky. V roce 1989 město vyprodukovalo 4,9 tun odpadu ročně. Do roku 2014 se množství odpadu podařilo snížit na polovinu. 

Japonci navíc poctivě třídí. Spalitelný odpad (například zbytky z kuchyně, papír a oblečení) pak putuje do výhní spaloven, kde je vystaven teplotě až 850 stupňů Celsia. Popel se pak vyváží na ostrov v Tokijské zátoce. Donedávna se ale používal i jako příměs do asfaltu. 

Nejhůře jsou na tom města, která zažívají rychlý průmyslový a populační boom. V Bombaji a Jakartě množství odpadu ani nelze spočítat, jelikož jej obyvatelé ze zvyku vyhazují do moře. Podle odhadů vlny odnesou až 100 tun odpadu denně.

V přepočtu na obyvatele má nejvíce odpadků Kuvajt

Podle serveru World Atlas nejvíce odpadků v přepočtu na jednoho obyvatele produkuje Kuvajt – 5,72 kilogramů denně, na druhém místě je španělský ostrov Antigua v Karibiku – 5,5 kilogramů a za nimi jsou další karibské ostrovy. Na desátém místě je Nový Zéland s 3,68 kilogramy a hned za ním Irsko. Žebříček ale neudává, kolik z toho se recykluje.

Česko si vede poměrně dobře. Podle statistik Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj jsme v roce 2015 vyprodukovali 316 kilogramů odpadu na člověka.

Jak píše The Guardian, je třeba vzít v potaz, co se z odpadem dále děje. V zemích, které odpad recyklují, nejde zas o tak velký problém. Naopak se nerecykluje v Číně, která denně vyprodukuje 1,12 kilogramů na osobu. 

V absolutních číslech jsou největším producentem odpadu USA s 624 tisíci tunami denně, což vychází 2,58 kilogramů na člověka.