Už na konci června Nejvyšší soud USA částečně odblokoval protiimigrační dekret. Podle něj po dobu 90 dnů musejí žadatelé o víza ze šesti převážně muslimských zemí Íránu, Jemenu, Libye, Somálska, Súdánu a Sýrie příslušným úřadům doložit, že mají na území USA nejbližší příbuzné, obchodní zájmy či studijní povinnosti.

Lidé z těchto šesti států tak musejí prokázat, že mají v USA rodiče, manžele, děti či sourozence. Ti, kteří by chtěli přicestovat za prarodiči či vnoučaty, měli smůlu. Podle vydaných kritérií totiž nepatří do „blízké rodiny“.

Úspěšně však mohou projít vízovým řízením ti, kdo mají na území Spojených států legálně prokazatelné pracovní a studijní vazby.

Především proti nařízení, kdy do země nesmějí členové širšího příbuzenstva, se postavil stát Havaj. Minulý čtvrtek mu federální soudce Derrick Watson dal za pravdu.

Ministerstvo spravedlnosti se proti verdiktu odvolalo k Nejvyššímu soudu. Ten sice souhlasil s ministerstvem ohledně zákazu běženců, nikoli však co se týče definice příbuzenského vztahu. Podle něj prarodiče, vnoučata, strýcové, tety, strýcové či bratranci do země přicestovat mohou. 

„To potvrzuje, že jsme správně tvrdili, že vláda Donalda Trumpa chce udržet rodiny od sebe,“ citovala agentura Reuters generálního prokurátora státu Havaj Douglase China.

Vyhráno však cizinci nemají. Podle Nejvyššího soudu může být dnešní verdikt ještě zvrácen, protože stejné kauze se věnuje i Federální odvolací soud v San Francisku.